Revitalizace
mařížského mokřadu
Revitalizace
mařížského mokřadu
mařížského mokřadu
Před pár lety se na kraji Maříže, drobné obce v České Kanadě, stala vzácná věc.
Do mělkého údolí tvořeného mokrými loukami, potočními olšinami, prameništi a potoky, se nastěhovali bobři.
Do mělkého údolí tvořeného mokrými loukami, potočními olšinami, prameništi a potoky, se nastěhovali bobři.
Vybrali si dlouho opuštěné bývalé trojmezí Čech, Moravy a Rakouska, kudy ještě před 35 lety vedla železná opona. Ta sice zmizela, dodnes po ní ale zbyl násep přetínající krajinu. Bobři v něm našli dva propustky, utěsnili je a začali tak v údolí zadržovat vodu.
Vdechli tím nový život historicky velmi cenné přírodní lokalitě, na které se, bohužel, v minulosti špatně podepsaly zásahy člověka. My to chceme napravit a pomocí sofistikované obnovy poničených biotopů naplnit potenciál, který se tu stále ukrývá.
Vdechli tím nový život historicky velmi cenné přírodní lokalitě, na které se, bohužel, v minulosti špatně podepsaly zásahy člověka. My to chceme napravit a pomocí sofistikované obnovy poničených biotopů naplnit potenciál, který se tu stále ukrývá.
Lokalita, tvořená mělkým údolím, leží v nivě Mařížského potoka. Je v ní několik pramenišť a díky historickým snímkům a mapám víme, že vody v ní vždy bývalo hodně.
Za minulého režimu se ale v rámci kolektivního zemědělství rozhodlo o jejím odvodnění pomocí sítě trubkových drenáží a melioračních koryt.
Za minulého režimu se ale v rámci kolektivního zemědělství rozhodlo o jejím odvodnění pomocí sítě trubkových drenáží a melioračních koryt.
Hlavní
problémy
problémy
Krátce po těchto úpravách se nicméně toto území ocitlo za dráty železné opony a po následující desetiletí zůstalo nevyužívané.
Dlouhodobá absence péče mu však nesvědčí. Louky potřebují pravidelně kosit, jinak postupně zarůstají. Tomu nahrává i další z hlavních problémů – eutrofizace. Ze západu i východu lokalitu svírají pole a z nich se do ní spolu s insekticidy a herbicidy hrne také obrovské množství živin.
Výsledkem byla a je postupná degradace většiny cenných porostů. Ty buď mizí pod náletovými dřevinami, nebo expanzivními druhy chrastice, skřípiny a třtiny. Problémem posledních let je pak i zarůstaní silně invazní netýkavkou žláznatou.
Dlouhodobá absence péče mu však nesvědčí. Louky potřebují pravidelně kosit, jinak postupně zarůstají. Tomu nahrává i další z hlavních problémů – eutrofizace. Ze západu i východu lokalitu svírají pole a z nich se do ní spolu s insekticidy a herbicidy hrne také obrovské množství živin.
Výsledkem byla a je postupná degradace většiny cenných porostů. Ty buď mizí pod náletovými dřevinami, nebo expanzivními druhy chrastice, skřípiny a třtiny. Problémem posledních let je pak i zarůstaní silně invazní netýkavkou žláznatou.
To vše nás vedlo k vytvoření rozsáhlého projektu revitalizace. Ten má za cíl vyjít vstříc ozdravnému úsilí, které bobři započali, a tuto relativně křehkou, nově vznikající divočinu zachránit.
Co je potřeba:
Stavba tůní
Zpevnění náspu mokřadu
Revitalizace vodních koryt
Management vegetace
Rušení meliorací
Péče o zvířata
V roce 1973 byla lokalita zahrnuta do projektu odvodnění zemědělských pozemků v okolí Maříže. Kvůli tomu je dnes kromě olšiny v severozápadní části protkaná trubkovou drenáží i otevřenými melioračními příkopy.
Někde způsobují zbytečné odvodnění lokality, jinde zase svádí přímo do bobřího mokřadu odtok splachů z polí nebo zasahují do území plánovaných tůní. Projekt počítá s vykopáním a odstraněním trubkové drenáže a zasypáním odvodňovacích příkopů. Cílem je celková obnova vodního režimu lokality.
Někde způsobují zbytečné odvodnění lokality, jinde zase svádí přímo do bobřího mokřadu odtok splachů z polí nebo zasahují do území plánovaných tůní. Projekt počítá s vykopáním a odstraněním trubkové drenáže a zasypáním odvodňovacích příkopů. Cílem je celková obnova vodního režimu lokality.
Rušení meliorací
Plánujeme zasypat uměle vytvořený meliorační příkop, který teď funguje jako uměle narovnaný potok, a vytvořit vedle něj nové revitalizační koryto. To bude plné meandrů a povede zhruba v historické trase původního potůčku. Podpoříme tím samočistící schopnosti krajiny a zároveň dojde k celkovému oživení potoka, v jehož meandrech vzniknou cenné biotopy pro řadu živočichů.
Další z umělých odvodňovacích příkopů ve třech místech zaplníme zeminou tak, aby místo něj vznikly tři menší tůně.
Další z umělých odvodňovacích příkopů ve třech místech zaplníme zeminou tak, aby místo něj vznikly tři menší tůně.
Revitalizace potoka
Dobře víme, že mokřad nedokážeme spravovat lépe než bobři. Chceme ho zachovat ve stejném stavu i rozloze. Dovolíme si ale situaci pomoct tím, že utěsníme násep, který vodu drží uvnitř.
V budoucnu bychom také rádi z mokřadu vytěžili živinami nasáklé náplavy. Cílem tohoto opatření je snížit eutrofizaci, která je starou zátěží z dob intenzivního zemědělského hospodaření. Vede k zarůstání mokřadu druhy rostlin, které do něj nepatří. Zlepšíme tak na místě podmínky pro cennější vegetaci a pro přežití řady živočichů.
V budoucnu bychom také rádi z mokřadu vytěžili živinami nasáklé náplavy. Cílem tohoto opatření je snížit eutrofizaci, která je starou zátěží z dob intenzivního zemědělského hospodaření. Vede k zarůstání mokřadu druhy rostlin, které do něj nepatří. Zlepšíme tak na místě podmínky pro cennější vegetaci a pro přežití řady živočichů.
Zpevnění náspu
Stavba tůní
Projekt dále navrhuje stavbu čtyř hloubených zemních tůní. Před samotnou těžbou v jejich zátopě a okolí strhneme drn, abychom odstranili organickou hmotu a také zásobu semen silně invazní netýkavky žláznaté.
Tůně budou mít nepravidelný tvar, hlubší místa se budou střídat s mělčinami a ostrůvky. Důležité také je, že budou mít mírný sklon břehů, což vytvoří pozvolné přechody mezi vodou a souší. To vše umožní rozvoj mokřadní vegetace, vytvoření pestré škály biotopů a rozvoj druhové bohatosti.
Tůně budou mít nepravidelný tvar, hlubší místa se budou střídat s mělčinami a ostrůvky. Důležité také je, že budou mít mírný sklon břehů, což vytvoří pozvolné přechody mezi vodou a souší. To vše umožní rozvoj mokřadní vegetace, vytvoření pestré škály biotopů a rozvoj druhové bohatosti.
Až do nástupu komunismu tvořily dlouhá staletí téměř celou lokalitu mokré louky. Hlavními přírodními stanovištěmi byly pcháčové louky a rašelinné ostřicové louky. Dnes už tyto druhově bohaté biotopy s ohroženými rostlinami tvoří pouhé fragmenty území. Chceme, aby se do lokality vrátily.
Opatření, která by měla vést k postupnému rozšíření výskytu cenné vegetace, zahrnují obnovu pravidelného kosení, dosévání luk a strhávání drnu s nahromaděnými živinami, které umožňují růst expanzivních druhů rostlin. Důležitým cílem je také likvidace rychle se šířících invazních rostlin, zejména netýkavky žláznaté.
Opatření, která by měla vést k postupnému rozšíření výskytu cenné vegetace, zahrnují obnovu pravidelného kosení, dosévání luk a strhávání drnu s nahromaděnými živinami, které umožňují růst expanzivních druhů rostlin. Důležitým cílem je také likvidace rychle se šířících invazních rostlin, zejména netýkavky žláznaté.
Péče o vegetaci
Celé území jsme nechali podrobně monitorovat – entomolog Petr Hesoun se zaměřil na vodní bezobratlé živočichy, Kateřina a Lukáš Poledníkovi z organizace ALKA Wildlife zase pomocí fotopastí sledovali ptáky a savce, podrobně také zkoumáme výskyt obojživelníků a plazů. Čekáme též na výsledky ornitologického výzkumu Filipa Hrušky (ČSO).
Na základě dosavadních výsledků už víme, že je potřeba cílit na odchyt invazního norka amerického. Dalším úkolem je pak instalace ptačích budek, které by měly nahradit v lokalitě chybějící doupné stromy.
Na základě dosavadních výsledků už víme, že je potřeba cílit na odchyt invazního norka amerického. Dalším úkolem je pak instalace ptačích budek, které by měly nahradit v lokalitě chybějící doupné stromy.
Péče o zvířata
„V projektu nesledujeme žádné ekonomické cíle. Chceme zlepšit biologickou rozmanitost lokality, posílit její ekologicko-stabilizační funkce a potenciál zadržovat velké množství vody v krajině. Záměrně přitom volíme taková řešení, která jsou ohleduplná k přírodním hodnotám, které se na místě dochovaly, a vytváří příležitosti pro jejich další rozvoj.“
Filip Lysák, ekolog
Filip je autorem projektu revitalizace mařížského mokřadu a hlavním ekologem Refugia.
Chcete vědět víc?
Filipovo biologické posouzení k revitalizaci lokality k nahlédnutí zde.
Filipovo biologické posouzení k revitalizaci lokality k nahlédnutí zde.
„Mé zaměření by se asi nejlépe dalo shrnout slovním spojením „ekolog obnovy“. Téma fungování ekosystémů a revitalizací krajiny je pro mě dost zásadní odmala – „virtuálně“ jsem projektoval změny potůčků okolo vesnice, kde jsem vyrůstal, už jako malý kluk.
Od té doby mi rukama prošla řada revitalizací, největší radost mi ale zpětně dělají tři z nich: obnova slatinných biotopů v EVL Loučeňské rybníčky, jihomoravských slanisek Dobré Pole a Novosedly a také rašeliniště v přírodní rezervaci Chvojnov.“
Filipova role v Refugiu spočívá ve výběru a vyhodnocování přírodních lokalit, u kterých se společně a po konzultaci s dalšími experty rozhodujeme o koupi. Následně zpracovává návrhy drobných změn, plány péče i celé revitalizační projekty.
Od té doby mi rukama prošla řada revitalizací, největší radost mi ale zpětně dělají tři z nich: obnova slatinných biotopů v EVL Loučeňské rybníčky, jihomoravských slanisek Dobré Pole a Novosedly a také rašeliniště v přírodní rezervaci Chvojnov.“
Filipova role v Refugiu spočívá ve výběru a vyhodnocování přírodních lokalit, u kterých se společně a po konzultaci s dalšími experty rozhodujeme o koupi. Následně zpracovává návrhy drobných změn, plány péče i celé revitalizační projekty.
Význam lokality
Území o rozloze 9,2 ha představuje velmi vzácný střípek krajiny. Mokřad poskytuje řadu cenných ekosystémových služeb – zadržuje a čistí vodu a také ochlazuje své okolí. Kromě toho je celá lokalita zdrojem dnes již výjimečné biodiverzity.
Je domovem bezmála dvaceti zvláště chráněných rostlin a živočichů – od silně ohroženého bobra evropského přes vydru říční po čápa černého, chřástala vodního a sluku lesní. Dokládají to mj. záznamy z fotopastí, které v průběhu roku 2022 pořídila organizace na ochranu přírody ALKA Wildlife.
Je domovem bezmála dvaceti zvláště chráněných rostlin a živočichů – od silně ohroženého bobra evropského přes vydru říční po čápa černého, chřástala vodního a sluku lesní. Dokládají to mj. záznamy z fotopastí, které v průběhu roku 2022 pořídila organizace na ochranu přírody ALKA Wildlife.
čáp černý, sluka lesní, včelojed lesní, chřástal vodní, káně lesní, vydra říční, kuna lesní, kuna skalní, puštík obecný
Poznali jste všechny druhy?
Útočiště
biodiverzity
biodiverzity
Významně se v lokalitě daří také plazům (potvrzený výskyt slepýše křehkého, ještěrky živorodé, užovky hladké a obojkové) a obojživelníkům. Místo už teď obývá celkem desítka druhů, včetně tří druhů čolků nebo rosničky zelené, skokana štíhlého a blatnice skvrnité.
Vlajkovým druhem mařížského mokřadu by se pak v budoucnu mohl stát skokan ostronosý (Rana arvalis).
Jeho výskyt je aktuálně potvrzený poblíž hranic lokality a my věříme, že u nás tento ikonický druh, jehož samci na pouhých pár dní v roce získávají sytě modré zbarvení, má a bude mít ideální podmínky k životu.
Jeho výskyt je aktuálně potvrzený poblíž hranic lokality a my věříme, že u nás tento ikonický druh, jehož samci na pouhých pár dní v roce získávají sytě modré zbarvení, má a bude mít ideální podmínky k životu.
Financování projektu
Vydali jsme celkem 100 kusů, každý o jmenovité hodnotě 10 000 Kč.
Investici do mokřadního komplexu u Maříže jsme zahájili na podzim roku 2020 koupí prvního, největšího pozemku, po kterém následovalo ještě dalších 10 drobnějších parcel. Všechny akvizice Refugium financovalo ze svého základního kapitálu. Vlastníme tedy celé revitalizované území.
4 507 758 Kč
Z této částky poputuje 4 507 758 Kč na samotnou revitalizaci, která poběží od prosince roku 2023 až do srpna roku 2029. Je rozdělená na dvě etapy: hlavní zásah v podobě zemních prací a následně několikaletý obnovní management. 100 % těchto nákladů by měla pokrýt dotace, o niž Refugium zažádalo v rámci OP Životní prostředí.
Z této částky poputuje 4 507 758 Kč na samotnou revitalizaci, která poběží od prosince roku 2023 až do srpna roku 2029. Je rozdělená na dvě etapy: hlavní zásah v podobě zemních prací a následně několikaletý obnovní management. 100 % těchto nákladů by měla pokrýt dotace, o niž Refugium zažádalo v rámci OP Životní prostředí.
5 507 758 Kč
Celkové náklady projektu, který kromě revitalizace zahrnuje i sérii biologických průzkumů a monitoringů území, dosavadní péči o lokalitu a veškerou operativu našeho tříčlenného týmu, činí 5 507 758 Kč.
Celkové náklady projektu, který kromě revitalizace zahrnuje i sérii biologických průzkumů a monitoringů území, dosavadní péči o lokalitu a veškerou operativu našeho tříčlenného týmu, činí 5 507 758 Kč.
1 000 000 Kč
Zbývající 1 000 000 Kč postupně pokrývají soukromí investoři – firmy, které chtějí svým dílem přispět k obnově přírody a zároveň spojit pomoc krajině s budováním své zelené image.
Zbývající 1 000 000 Kč postupně pokrývají soukromí investoři – firmy, které chtějí svým dílem přispět k obnově přírody a zároveň spojit pomoc krajině s budováním své zelené image.
Abychom projekt revitalizace otevřeli partnerům ze soukromého sektoru, spustili jsme k němu systém zelených kreditů.
Refugium používá soubory cookies ke zlepšení vašich uživatelských zkušeností. Kliknutím na „OK“ vyjadřujete svůj souhlas.
OK