Zoufalý stav, radikální projekt, velký restart a šance na změnu.
Tak se dá shrnout dosavadní průběh našeho úsilí na lokalitě pod hrazí Heřmanického rybníka.
Jsme na severu Čech, v Máchově kraji. Pár kilometrů vzdušnou čarou leží Česká Lípa a dojet se dá velmi rychle i ke slavnému Máchovu jezeru. Rybník zvaný Heřmanický je o dost menší a utajenější.
Ornitologové ho ale znají dobře, je to zcela bez nadsázky ptačí ráj. Kolem rybníku se však nacházejí silně degradované pozemky, které dlouho ležely ladem. Přitom v nich dřímá obrovský potenciál pro obnovu vodního režimu, biotopů i biodiverzity.
My jsme se rozhodli tuto hozenou rukavici zvednout a v roce 2023 jsme vykoupili prvních 5,4 ha pozemků pod hrází, na konci roku 2024 pak dalších 13,5 hektarů na druhé straně rybníka, v jeho výtopě.
Po dvou a půl letech navrhování, papírování a příprav jsme na přelomu let 2025 a 2026 odstartovali a dotáhli rozsáhlou revitalizaci bývalých mokřadních a rašelinných luk pod hrází.
Proč?
Mělké, zhruba 5hektarové údolí pod rybníkem kdysi muselo být plné vody. Pravděpodobně jej tvořila mozaika rašelinných tůní, bezkolencových a ostřicových luk, možná i menšího mokřadu. Dokládá to botanický průzkum ekologa Filipa Lysáka, který popsal poslední zbytky této vegetace a náznaky rašeliny. Jen kousek od hranic parcely lze stále najít orchideje, kosatce a další vzácnosti.
Hlavní problémy
Ani Máchův kraj se ale v minulém století nevyhnul systematickému odvodňování krajiny, a tak naši lokalitu protínalo pět hlubokých melioračních příkopů.
Fungovaly bohužel velmi efektivně, údolí úspěšně drénovaly a vodu odváděly do hlavního kanálu, který je zároveň výpustí intenzivně využívaného Heřmanického rybníka, a tedy plný bahna.
Dlouhodobě vysoušená lokalita, na které se zároveň nehospodařilo, tedy nebyla pasená ani kosená, rychle degradovala. Zarůstala rákosem, třtinou, hustými křovinami a náletovými dřevinami, převážně břízami.
Zkušeného ekologa Filipa Lysáka, který navrhuje a realizuje projekty obnovy přírody, zejména mokřadních biotopů, přes 20 let, jsme proto poprosili o návrh řešení, které by lokalitě dalo šanci se probrat a udržitelně fungovat – pro rostliny, zvířata i nás, lidi.
Návrh projektu
„Situace na lokalitě volá po radikálním řešení, které ale zároveň bude respektovat to dobré, co na pozemku zbylo nebo se nově vytvořilo.“
Filip Lysák, ekolog, autor projektu
Tím dobrým byly zbývající ostrůvky porostů vlhčích bezkolencových luk s krvavcem totenem, nápadně rudě kvetoucí rostlinou, která je klíčová pro výskyt a přežití ohroženého modráska očkovaného (Phengaris nausithous). Ten na lokalitě přežíval v malé populaci na zhruba třetině hektaru.
V nejsevernějším z pěti melioračních příkopů se zase úspěšně etablovala žebratka bahenní. Jde o drobnou rostlinku, která koření na dně a vykvétá bílými květy nad hladinou. K přežití potřebuje stojaté či mírné tekoucí vody. A ty jí meliorační kanály poskytly.
S vědomím těchto a dalších fenoménů, jež bylo potřeba během revitalizace ochránit, vzniknul komplexní návrh obnovy této lokality, který se dá rozdělit na část hlavní, spočívající v práci s pilami a bagry, a část následnou, obnovní. Ta už je významně měkčí a také delší a má zajistit, že se nově obnovené přírodní procesy na lokalitě budou mít šanci uchytit.
Výsledky: jaro 2026
Výsledky: jaro 2026
Jedním ze tří hlavních cílů projektu je obnova mokřadů (tedy i rybníků) a také budování mokřadů a tůní.
V praxi to bude obnášet pomoc Ledvinám, které zarůstají velmi expanzivním orobincem šikorolistým vytlačujícím vše ostatní. Dále se zaměříme na obnovu Horního mokřadu, jehož hráz nedrží vodu. V letních měsících tak mokřad brzy a zcela vysychá, což likviduje obojživelníky. Dále je i zde v plánu eliminace orobince, spolu s částečným odbahněním.
V nivě potoku, který propojuje Ledviny a Dolní rybník, pak plánujeme zbudovat čtyři drobnější tůně, které dopomůžou mimo jiné i obnově jedné původní mokré louky.
Mokřady a tůně
Kroky k obnově
Kroky k obnově
Jak už zaznělo výše, louky dostaly na této lokalitě v posledních 100 letech zabrat. Dříve území zahrnovalo tradiční louky a pastviny, od suchých kamenitých pahorků přes mezofilní a střídavě vlhké louky až po trvale zamokřené mokřadní plochy. Tato rozmanitost je pryč, my bychom ji ale rádi přivítali zpět.
Obnova různých typů luk bude mít různou podobu – někde půjde o „dosévání“ zeleným senem ze zachovalejších míst a pravidelné mozaikové sečení, jinde bude potřeba nejprve zredukovat rozpínající se náletové dřeviny.
Součástí obnovy luk bude i revitalizace původní mokré louky. Využijeme k tomu tradiční a velmi jednoduchý systém zavlažování a již zmíněnou skupinku tůní.
Obnova luk
Rozmanité prvky, kterými lokalita oplývala, ve většině případů nelze obnovit na původních místech, protože tyto části území už se proměnily v les.
Krajinnou mozaiku tak chceme „přesunout jinam“. Vytvoříme ji na místě, které socialistická éra postihla nejhůře, tedy na Velké louce. Ta měla ještě nedávno podobu polí a dnes je druhově chudá a jednotvárná.
Plánujeme na ní výsadbu solitérních stromů a keřů, které doplníme o kameny z místních zdrojů. Vzniknou tak remízky, které se stanou atraktivním útočištěm plazů, drobných savců, ptáků i bezobratlých živočichů.
Krajinná mozaika
Jak už zaznělo výše, louky dostaly na této lokalitě v posledních 100 letech zabrat. Dříve území zahrnovalo tradiční louky a pastviny, od suchých kamenitých pahorků přes mezofilní a střídavě vlhké louky až po trvale zamokřené mokřadní plochy. Tato rozmanitost je pryč, my bychom ji ale rádi přivítali zpět.
Obnova různých typů luk bude mít různou podobu – někde půjde o „dosévání“ zeleným senem ze zachovalejších míst a pravidelné mozaikové sečení, jinde bude potřeba nejprve zredukovat rozpínající se náletové dřeviny.
Součástí obnovy luk bude i revitalizace původní mokré louky. Využijeme k tomu tradiční a velmi jednoduchý systém zavlažování a již zmíněnou skupinku tůní.
Obnova luk
„V projektu nesledujeme žádné ekonomické cíle. Chceme zlepšit biologickou rozmanitost lokality, posílit její ekologicko-stabilizační funkce a potenciál zadržovat velké množství vody v krajině. Záměrně přitom volíme taková řešení, která jsou ohleduplná k přírodním hodnotám, které se na místě dochovaly, a vytváří příležitosti pro jejich další rozvoj.“
Filip Lysák, ekolog
Filip je autorem projektu revitalizace mařížského mokřadu a hlavním ekologem Refugia.
Chcete vědět víc? Filipovo biologické posouzení k revitalizaci lokality k nahlédnutí zde.
„Mé zaměření by se asi nejlépe dalo shrnout slovním spojením „ekolog obnovy“. Téma fungování ekosystémů a revitalizací krajiny je pro mě dost zásadní odmala – „virtuálně“ jsem projektoval změny potůčků okolo vesnice, kde jsem vyrůstal, už jako malý kluk.
Od té doby mi rukama prošla řada revitalizací, největší radost mi ale zpětně dělají tři z nich: obnova slatinných biotopů v EVL Loučeňské rybníčky, jihomoravských slanisek Dobré Pole a Novosedly a také rašeliniště v přírodní rezervaci Chvojnov.“
Filipova role v Refugiu spočívá ve výběru a vyhodnocování přírodních lokalit, u kterých se společně a po konzultaci s dalšími experty rozhodujeme o koupi. Následně zpracovává návrhy drobných změn, plány péče i celé revitalizační projekty.
Význam lokality
Území o rozloze 9,2 ha představuje velmi vzácný střípek krajiny. Mokřad poskytuje řadu cenných ekosystémových služeb – zadržuje a čistí vodu a také ochlazuje své okolí. Kromě toho je celá lokalita zdrojem dnes již výjimečné biodiverzity.
Je domovem bezmála dvaceti zvláště chráněných rostlin a živočichů – od silně ohroženého bobra evropského přes vydru říční po čápa černého, chřástala vodního a sluku lesní. Dokládají to mj. záznamy z fotopastí, které v průběhu roku 2022 pořídila organizace na ochranu přírody ALKA Wildlife.
čáp černý, sluka lesní, včelojed lesní, chřástal vodní, káně lesní, vydra říční, kuna lesní, kuna skalní, puštík obecný
Poznali jste všechny druhy?
Útočiště biodiverzity
Významně se v lokalitě daří také plazům (potvrzený výskyt slepýše křehkého, ještěrky živorodé, užovky hladké a obojkové) a obojživelníkům. Místo už teď obývá celkem desítka druhů, včetně tří druhů čolků nebo rosničky zelené, skokana štíhlého a blatnice skvrnité.
Vlajkovým druhem mařížského mokřadu by se pak v budoucnu mohl stát skokan ostronosý(Rana arvalis).
Jeho výskyt je aktuálně potvrzený poblíž hranic lokality a my věříme, že u nás tento ikonický druh, jehož samci na pouhých pár dní v roce získávají sytě modré zbarvení, má a bude mít ideální podmínky k životu.
Financování projektu
Investici do mokřadního komplexu u Maříže jsme zahájili na podzim roku 2020 koupí prvního, největšího pozemku, po kterém následovalo ještě dalších 10 drobnějších parcel. Všechny akvizice financovalo Refugium. Vlastníme tedy celé revitalizované území.
4 507 758 Kč
Částka, která putuje na samotnou revitalizaci. Ta běží od prosince roku 2023 až do srpna roku 2029 a je rozdělená na dvě etapy: hlavní zásah v podobě zemních prací a několikaletý obnovní management. 100 % těchto nákladů pokrývá dotace zOP Životní prostředí.
5 507 758 Kč
Celkové nákladyprojektu, který kromě revitalizace zahrnuje i sérii biologických průzkumů a monitoringů území, dosavadní péči o lokalitu a veškerou operativu našeho tříčlenného týmu.
1 000 000 Kč
Zbývající milion korun postupně složili soukromí investoři – firmy, které chtějí svým dílem přispět k obnově přírody a zároveň spojit pomoc krajině s budováním své zelené image.
Refugium používá soubory cookies ke zlepšení vašich uživatelských zkušeností. Kliknutím na „OK“ vyjadřujete svůj souhlas.