Slaví se každoročně 2. února na památku podpisu Úmluvy o mokřadech, známé také jako Ramsarská úmluva. Byla podepsána před 51 lety a dnes má celkem 171 smluvních stran (států, které se k ní připojily).
Pro nás v Refugiu mají mokřady speciální význam. Právě mokřad totiž tvoří první lokalitu, kterou jsme vzali pod svá křídla. Leží nedaleko Slavonic, na historickém trojmezí Čechy-Morava-Rakousko, a je naprosto parádní. A bude ještě parádnější, protože už pracujeme na schválení rozsáhlého revitalizačního projektu. O tom ale až někdy příště.
Co je vlastně mokřad?
Mokřady jsou velmi různorodé ekosystémy, jejichž definice se liší dle zemí a regionů. Mají ale pár společných znaků:
🌿 přítomnost vody v půdě, případně i nad jejím povrchem,
🌿 anaerobní podmínky v půdě vyvolané nasycením půdy vodou,
🌿 přítomnost rostlin adaptovaných na zamokření či zaplavení půdy, a naopak absence rostlin nesnášejících zamokření. (1, 2)
V ČR jsou k mokřadům řazeny mokré louky a prameniště, říční nivy včetně lužních lesů, rašeliniště, podmáčené smrčiny, umělé mokřady (kořenové čistírny odpadních vod) a také rybníky a jejich litorály.
Na seznamu 14 chráněných mokřadů České republiky jsou tedy například i Třeboňské nebo Lednické rybníky.
Čím jsou mokřady důležité?
🌿 Jsou plné života – rostlin i živočichů.
🌿 Zmírňují dopady povodní, dokážou vodu zadržet, když je jí přebytek, a naopak ji pak zase postupně uvolňovat do krajiny.
🌿 Umí také účinně filtrovat sedimenty, rozpuštěné živiny a znečišťující látky.
🌿 Ukládají velké množství uhlíku, a přispívají tím k regulaci změny klimatu.
Mají se mokřady dobře?
Nemají. Uvádí se, že od roku 1900 jich zmizelo až 64 %, v ČR dokonce až 80 %.
Lidé mokřady často vnímali a stále vnímají jako nepotřebný prostor, který se nedá pořádně využít. Proto se stávají terčem likvidace, zejména vysoušení a proměny na sušší zemědělskou půdu. Právě orná půda údajně od poloviny 19. století zaujala zhruba polovinu plochy zmizelých mokřadů. (3)
Buďme na mokřady hodní! 💚
Více informací o Světovém dni mokřadů, včetně toho, jak se můžete zapojit do jejich ochrany, najdete zde.
1) Mitsch, W. J.; Gosselink, J. G. 2000. Wetlands. 3. vydání. John Wiley and Sons, New York.
2) Keddy, P. A. 2002. Wetland ecology – Principles and conservation. United Kingdom, Cambridge University Press.
3) Richter, P., Skaloš, J., 2016. Sledování změn mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky 1843–2015. Dostupné online na: vodnihospodarstvi.cz/sledovani-zmen-mokradu/.