Rok se s rokem sešel a my jsme opět měli tu příležitost přivítat ve Slavonicích desítky přírodovědců, přátel krajiny i kolegů z úřadů a státních orgánů ochrany přírody. Dvoudenní kolokvium neslo podtitul „Na kameni kámen“.
Nešlo však o setkání věnované geologii. S velmi volným odkazem na známou píseň bratrů Nedvědů jsme se tentokrát věnovali proměnám krajin, příběhům spojeným s konci a začátky, ať už konkrétních živočišných a rostlinných druhů, biotopů nebo celých ekosystémů, restartům v krajině a také její obnově.
Sešlo se na 40 účastníků nejen z okolí Slavonic a Jindřichohradecka, ale i vzdálenějších koutů Čech a Moravy. Společně jsme kromě devíti příspěvků absolvovali také vernisáž fotografií Barbory Hruškové, promítání snímků Voda ztracená a vrácená (Radek Plíhal, 2023) a Jiříkovo vidění (Marta Kovářová, 2023) a exkurzi na čerstvě revitalizovaný komplex mokřadních pozemků u Maříže, který je ve správě Refugia.
Kdo a o čem mluvil?
Entomolog Dušan Trávníček z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně přivezl příběh Kurovického lomu, jeho obnovy i současné fauny a flóry. Přírodní památka Kurovický lom rozhodně stojí za návštěvu, a to zejména během květnového Festivalu pro čolka.
Ekolog Pavel Pokorný ze spolku Říční krajina měl krátký, regionálně orientovaný příspěvek věnovaný rašeliništím, jejich vývoji a historii, kterou ukrývají a která se dá odhalit často jen tak, že jdeme doslova pod povrch.
Entomolog Pavel Bezděčka z Muzea Vysočiny Jihlava odprezentoval příspěvek s názvem Pasáž střední Evropa aneb Povídání o nepůvodních druzích. Ukazoval v něm, jak se měnily kontinenty i naše krajina, co vše tu prošlo a jak je tento vývoj (a změny fauny a flóry) průběžný, neustálý.
Vojtěch Čada z katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze měl přednášku o vývoji lesů. Představil v ní, jak důležité jsou pro vývoj lesních ekosystémů takzvané disturbance a také se snažil odpovědět na otázku, jak nám lesy mohou pomoct se zmírněním klimatické změny a krize biodiverzity.
Následoval ornitolog Kryštof Chmel z České společnosti ornitologické. Kryštof Chmel je správcem Ptačího parku Zbudovská blata, což je pátý ptačí park vznikající pod taktovkou ČSO. Tento kdysi mokřadní ráj získává po drastickém odvodnění naději na postupnou obnovu, a to i díky dárcům, kteří přispěli na výkup pozemků částkou neuvěřitelných několika milionů.
Biolog a expert na posuzování biodiverzity Fernando Mateos-González ze spolku ALKA Wildlife představil odvážný příspěvek s názvem Money for Nature. Zaměřil se v něm na systém biodiverzitních kreditů a na to, jak by mohly pomoct vlít do obnovy přírody potřebné zdroje financování.
Přírodovědec a významný propagátor fauny nejen Doupovských hor a Středního Poohří Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary přijel s příspěvkem O žábě a bagru aneb Jak se vede ropuše krátkonohé v lomech, pískovnách a na výsypkách severozápadních Čech.
Následovala dvojice řečníků za Refugium – Filip Lysák a Přemysl Kavan připravili shrnutí projektu revitalizace mařížského mokřadu. Zatímco Filip se jakožto autor tohoto projektu obnovy věnoval charakteristice lokality, přípravě revitalizace a jejímu průběhu, Přemek se zaměřil na drony. Přesněji řečeno na to, jak může pokročilé snímkování lokality z dronů a následné zpracování ještě pokročilejšími softwary pomoct s detailním přehledem o všem změnách.
Vedoucí oddělení speciální ochrany přírody v Národním parku Podyjí Martin Škorpík završil dvoudenní událost příspěvkem o tom, jak se za posledních 200 let proměnila krajina celého regionu středního Podyjí a co si z toho dnes může vzít za inspiraci.
Moc děkujeme všem přednášejícím, vystavujícím i debatujícím a také Spolkovému domu Slavonice za to, že nás opět, již potřetí, skvěle pohostil. Budeme se těšit zase příště!
Nešlo však o setkání věnované geologii. S velmi volným odkazem na známou píseň bratrů Nedvědů jsme se tentokrát věnovali proměnám krajin, příběhům spojeným s konci a začátky, ať už konkrétních živočišných a rostlinných druhů, biotopů nebo celých ekosystémů, restartům v krajině a také její obnově.
Sešlo se na 40 účastníků nejen z okolí Slavonic a Jindřichohradecka, ale i vzdálenějších koutů Čech a Moravy. Společně jsme kromě devíti příspěvků absolvovali také vernisáž fotografií Barbory Hruškové, promítání snímků Voda ztracená a vrácená (Radek Plíhal, 2023) a Jiříkovo vidění (Marta Kovářová, 2023) a exkurzi na čerstvě revitalizovaný komplex mokřadních pozemků u Maříže, který je ve správě Refugia.
Kdo a o čem mluvil?
Entomolog Dušan Trávníček z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně přivezl příběh Kurovického lomu, jeho obnovy i současné fauny a flóry. Přírodní památka Kurovický lom rozhodně stojí za návštěvu, a to zejména během květnového Festivalu pro čolka.
Ekolog Pavel Pokorný ze spolku Říční krajina měl krátký, regionálně orientovaný příspěvek věnovaný rašeliništím, jejich vývoji a historii, kterou ukrývají a která se dá odhalit často jen tak, že jdeme doslova pod povrch.
Entomolog Pavel Bezděčka z Muzea Vysočiny Jihlava odprezentoval příspěvek s názvem Pasáž střední Evropa aneb Povídání o nepůvodních druzích. Ukazoval v něm, jak se měnily kontinenty i naše krajina, co vše tu prošlo a jak je tento vývoj (a změny fauny a flóry) průběžný, neustálý.
Vojtěch Čada z katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze měl přednášku o vývoji lesů. Představil v ní, jak důležité jsou pro vývoj lesních ekosystémů takzvané disturbance a také se snažil odpovědět na otázku, jak nám lesy mohou pomoct se zmírněním klimatické změny a krize biodiverzity.
Následoval ornitolog Kryštof Chmel z České společnosti ornitologické. Kryštof Chmel je správcem Ptačího parku Zbudovská blata, což je pátý ptačí park vznikající pod taktovkou ČSO. Tento kdysi mokřadní ráj získává po drastickém odvodnění naději na postupnou obnovu, a to i díky dárcům, kteří přispěli na výkup pozemků částkou neuvěřitelných několika milionů.
Biolog a expert na posuzování biodiverzity Fernando Mateos-González ze spolku ALKA Wildlife představil odvážný příspěvek s názvem Money for Nature. Zaměřil se v něm na systém biodiverzitních kreditů a na to, jak by mohly pomoct vlít do obnovy přírody potřebné zdroje financování.
Přírodovědec a významný propagátor fauny nejen Doupovských hor a Středního Poohří Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary přijel s příspěvkem O žábě a bagru aneb Jak se vede ropuše krátkonohé v lomech, pískovnách a na výsypkách severozápadních Čech.
Následovala dvojice řečníků za Refugium – Filip Lysák a Přemysl Kavan připravili shrnutí projektu revitalizace mařížského mokřadu. Zatímco Filip se jakožto autor tohoto projektu obnovy věnoval charakteristice lokality, přípravě revitalizace a jejímu průběhu, Přemek se zaměřil na drony. Přesněji řečeno na to, jak může pokročilé snímkování lokality z dronů a následné zpracování ještě pokročilejšími softwary pomoct s detailním přehledem o všem změnách.
Vedoucí oddělení speciální ochrany přírody v Národním parku Podyjí Martin Škorpík završil dvoudenní událost příspěvkem o tom, jak se za posledních 200 let proměnila krajina celého regionu středního Podyjí a co si z toho dnes může vzít za inspiraci.
Moc děkujeme všem přednášejícím, vystavujícím i debatujícím a také Spolkovému domu Slavonice za to, že nás opět, již potřetí, skvěle pohostil. Budeme se těšit zase příště!