Refugium I Aktuality

Dokončili jsme hlavní etapu revitalizace mařížského mokřadu

2024-07-28 19:10
Více vody, více života, více prostoru pro biodiverzitu. To přinesla hlavní fáze revitalizace mařížského mokřadu, kterou jsme dovršili přesně před dvěma měsíci. Rozsáhlými zemními pracemi jsme, mimo jiné, vytvořili přes 300 metrů meandrujících potoků a řadu tůní a také zrušili více než kilometr meliorací.

Jsme v České Kanadě, na kraji drobné obce Maříž, nedaleko větších a známějších Slavonic. Těsně za vesnicí se tu rozléhá mělké údolí tvořené mokrými loukami, potočními olšinami a mokřadem, který před pár lety vytvořili bobři. Ucpali totiž násep, kterým odtékala voda pryč.


„Tento kousek přírody dostal za komunistů docela zabrat. A pokud chcete obnovit procesy, které přírodu formují, tak nezbývá, než udělat vlastně takový větší zákrok. Je to jako v lidském těle – když dojde k nějakému poškození, tak musí následovat léčba a třeba i operace. Tohle byla právě ta operace,“ popisuje ekolog Filip Lysák.

Filip je autorem celého projektu revitalizace a jako takový byl přítomný i drtivou většinu dní, kdy se realizovala její hlavní etapa. Šlo o rozsáhlé zemní práce, které se neobešly bez bagrů a trvaly několik měsíců. Cílem těchto prací bylo pomocí už zmíněné „operace“ nastavit nové podmínky a procesy na lokalitě tak, aby zde příroda mohla správně fungovat.


Co jí v tom bránilo?

Za minulého režimu lidé velkou část údolí v rámci kolektivního zemědělství protkali podzemní sítí trubkových drenáží a melioračními koryty (příkopy). Tento systém fungoval velmi efektivně a sváděl zemědělskou chemii spolu s nadměrným množstvím živin z okolních polí do naší lokality.

Zvýšená míra eutrofizace společně s dlouhodobou absencí péče pak vedla k zarůstání a degradaci většiny cenných porostů. Ty mizely buďto pod nálety dřevin, nebo pod expanzivními druhy chrastice, skřípiny a třtiny. Problémem posledních let bylo a je i zarůstání silně invazní netýkavkou žláznatou.


Co konkrétně jsme udělali?

Meliorace – překopali a zrušili jsme necelých 800 m trubkové drenáže, tedy rozsáhlé sítě trubek a menších per, které sváděly vodu z centrální části luk. Stejně tak jsme zasypali (a tím zrušili) přes 400 m melioračních příkopů – uměle napřímených koryt v potoční olšině a severní části lokality.

Přirozené potoky – tam, kde voda odtékala pryč napřímenými melioračními koryty, je dnes přes 300 metrů nových potůčků. Vlní se desítkami drobných meandrů, které jsou kromě původního podkladu místy vysypané též pískem a štěrkem a doplněné o pařezy a další materiál. Vznikla tím široká nabídka nových habitatů a mikrohabitatů, tedy nových stanovišť pro bohaté množství druhů zvířat, a zároveň rozsáhlý potoční systém, který bude nejen zadržovat vodu déle na místě, ale také ji efektivně čistit před jejím vstupem do bobřího mokřadu.


Nové tůně – vytvořili jsme čtyři nové rozsáhlé tůně (dvě tůně a dva zemníky) o celkové ploše téměř 2 000 m2. Všechny autor projektu Filip Lysák konstruoval tak, aby měly mírně svažující se břehy a dostatek „mělčin“ a nabízely tak ideální prostředí k životu obojživelníkům, vodnímu hmyzu a na ně fixovaným ptákům. Další, velmi drobné tůně vznikly spontánně v prohlubních potoční olšiny, kde se díky zrušení meliorace začalo zadržovat více vody. Celá tato sada vodních nádrží a nádržek doplnila už dříve vyhloubené menší tůně, které dnes hostí mnoho druhů obojživelníků.

Obnova luk – důležitým cílem, kterého bychom bez techniky jen těžko dosáhli, bylo také stržení drnu na ploše téměř jednoho hektaru. Šlo o dvě ucelené plochy, jednu v mokřejší části luk zhruba ve středu lokality a druhou v sušší části zcela na severu revitalizovaného území. Stržení drnu je v porostech ponechaných dlouhodobě bez péče efektivním nástrojem, jak se zbavit nahromaděných živin a stařiny a zabránit rozmachu expanzivních druhů rostlin. Jde, zjednodušeně řečeno, o restart, který dá na lokalitě šanci obnově cenných květnatých porostů.

Součástí hlavní fáze revitalizace pak byly ještě další, dílčí kroky, včetně utěsnění náspu, který tvoří hráz bobřího mokřadu, nebo menších prořezávek křovin a stromů s cílem prosvětlit daná místa.


Co bude dál?

Projekt revitalizace poběží až do roku 2029 včetně a zahrnuje tak celkem šest sezón obnovního managementu. Ten spočívá – zejména po dobu prvních let – v intenzivním ručním kosení, v obohacování luk zeleným senem z druhově pestrých lokalit a také v likvidaci expanzivních druhů. Tohle vše je důležité hlavně na plochách, kde jsme nechali strhnout drn a jsou tak náchylné k zarůstání nežádoucími druhy rostlin.

Jinými slovy – operace proběhla a teď je potřeba pacienta pečlivě hlídat a vhodnou péčí se postarat o to, aby se vše uzdravilo tak, jak má.

„Účelem mé práce je to, aby si příroda naprosto přivlastnila to, co já tady dělám. Dobrá revitalizace se pozná přesně tak, že po relativně krátké době nikdo nepozná, že jsme tu něco dělali,“ uzavírá Filip Lysák.

Výsledky naší práce teď na lokalitě budeme v dalších sezónách pečlivě měřit průzkumy zaměřenými na druhovou rozmanitost – jak živočichů, tak rostlin. Už pár měsíců po dokončení ale s radostí pozorujeme, že místní příroda si revitalizaci skutečně bere za vlastní.


Financování projektu

Revitalizační projekt „Mokřad Maříž“ je financovaný Evropskou unií. V rámci Operačního programu Životní prostředí na něj poputuje celkem 4 507 758 Kč.

Ostatní náklady typu biologických průzkumů a monitoringů území, dosavadní péče o lokalitu a operativu týmu Refugia pokryli celkovou částkou 1 000 000 Kč partneři ze soukromého sektoru, v čele se společností Svoboda & Williams.


Podrobnější informace o projektu revitalizace najdete zde.