Jinými slovy – kromě ochrany přírody chce Evropská unie zákonem nově vymáhat i její obnovu. Tedy nejen konzervovat a chránit oblasti, které ještě mají zdravý ráz, ale taky začít vracet zdravou krajinu zpět tam, kde už není nebo je vážně poničená. Právě v tom je návrh první svého druhu.
Proč je to potřeba?
Věříme, že není potřeba zde dlouze dokazovat, v jakém stavu je životní prostředí. Zmiňme tedy jen pár čísel, ze kterých Evropská komise vychází (¹):
- 81 % chráněných stanovišť v EU je ve špatném stavu, u 36 % došlo ke zhoršení, a naopak zlepšení zaznamenalo pouhých 9 %.
- Plocha mokřadů se v západní, střední a východní Evropě od roku 1970 zmenšila o polovinu.
- 84 % rašelinišť je z hlediska ochrany v nepříznivém stavu.
- V posledním desetiletí došlo k úbytku 71 % populací ryb a 60 % obojživelníků.
Některé body jsou ale naopak pozitivní – z rozsáhlého posudku (²) toho, jak se špatný stav ekosystémů promítá do nejrůznějších nákladů, vyšlo najevo, že každé euro vynaložené na obnovu přírody se několikanásobně vrací.
Zdravé ekosystémy totiž poskytují rozmanité služby, od zmírňování dopadů změn klimatu, přes zvyšování kvality vody, ovzduší, půdy a obecně životních podmínek, po vyšší odolnost přírody (ať už jde o zdravé lesy, které lépe odolávají kůrovci, nebo předcházení povodním obnovou zdravé krajiny, která dokáže lépe zadržovat vodu) nebo růst zemědělské produkce – například po zastavení úbytku opylovačů.
Není to tedy jen „příroda“, rostliny a živočichové, kdo má z navrhovaného balíčku opatření těžit benefity, ale i člověk samotný.
Kroky, které komise navrhuje:
Obnovu přírody (angl. nature restoration) Evropská komise v návrhu zákona na straně 34 definuje jako proces aktivní nebo pasivní podpory revitalizace
- ekosystému tak, aby se dostal do dobrého stavu
- určitého biotopu tak, aby se dostal do nejlepšího dosažitelného stavu, ve kterém může dlouhodobě prosperovat,
- stanoviště obývaného určitým druhem tak, aby se mu dařilo jak kvalitou, tak i rozsahem,
- populací druhů tak, aby se dostaly na uspokojivou úroveň a pomáhaly tak udržet nebo posilovat biodiverzitu a celkovou odolnost ekosystémů.
Některé konkrétní cíle pak vypadají takto:
- Přírodní a polopřírodní ekosystémy – zlepšení a obnova biologicky rozmanitých stanovišť ve velkém měřítku a návrat určitých populací živočišných a rostlinných druhů pomocí rozšíření a zlepšení stavu jejich stanovišť.
- Opylující hmyz – zvrácení úbytku včel, motýlů, čmeláků, pestřenkovitých a dalších populací opylovačů do roku 2030 a možný opětovný nárůst populací opylovačů pomocí metodiky k jejich pravidelnému monitorování.
- Lesní ekosystémy – dosažení pozitivních změn, pokud jde o stojící a popadané odumřelé dřevní porosty, řešení rozmanitosti stáří stromů, propojení lesů, zvýšení počtu běžného lesního ptactva a optimalizace ukládání organického uhlíku.
- Městské ekosystémy – zajištění nulové čisté ztráty zeleného městského prostoru, a to do roku 2030, 3% zvýšení celkové plochy pokryté zeleným prostorem, a to do roku 2040, do roku 2050 pak 5% zvýšení, minimálně 10 % pokrytí vzrostlými stromy a čistý nárůst zeleně ve městech, která bude začleněna do stávajících a nových budov a rozvoje infrastruktury.
- Zemědělské ekosystémy – zvýšení počtu lučních motýlů a polního ptactva, nárůst zásob organického uhlíku v orných minerálních půdách a zvýšení podílu zemědělské půdy s vysoce rozmanitými krajinnými prvky, obnovení 30 % odvodněných rašelinišť využívaných v zemědělství, a to do roku 2030, do roku 2050 pak 70 %.
- Propojenost řek – zjištění a následné odstranění překážek, které brání propojení povrchových vod tak, aby byla do roku 2030 zajištěna obnova volně tekoucího stavu u nejméně 25 tisíc kilometrů řek.
Návrh zákona o obnově přírody je jedním z dílů širšího unijního balíčku Nature Protection Package. S tím počítal už před dvěma lety přijatý Green Deal, neboli Zelená dohoda pro Evropu.
Kromě zákona o obnově přírody (angl. Nature Restoration Law) zahrnuje Nature Protection Package taky návrh novely Směrnice o udržitelném používání pesticidů (Pesticides Reduction Regulation). Ta má za cíl do roku 2030 snížit množství používaných pesticidů.
Co teď následuje
Návrhy zákonů bude projednávat Evropský parlament, poté Rada EU. Oba tyto orgány mají možnost je připomínkovat, vyjednávat a činit kompromisy. Pravděpodobnost, že balíček projde tak, jak ho Evropská komise předložila, je tedy nízká. Odborníci na ochranu přírody se ale shodují, že laťka je, obrazně řečeno, nastavená vysoko, a pokud dojde na kompromisy a poté zákony budou přijaty, stále půjde o významný milník pro přírodu.
Ve chvíli, kdy balíček projde legislativním postupem a nabyde účinnost, budou mít členské státy dva roky na to, aby Evropské unii předložily vlastní národní plány, jak dosáhnout stanovených cílů.
Co to znamená pro Refugium:
Návrh zákona o obnově přírody jednoznačně potvrzuje, že to EU myslí s přírodou a její záchranou vážně. Že si uvědomuje, jaká rizika a náklady zničené ekosystémy přinášejí, a jaké cenné služby naopak zdravá krajina lidem může poskytovat.
Pro nás je to také potvrzením toho, že členské státy budou i nadále čelit rostoucím nárokům na to, aby byly „zelené“. A doufáme, že tuto zelenost bude v některých případech, po boku vládních i nevládních organizací, drobných spolků i zapálených jednotlivců, moct zprostředkovávat i soukromý sektor.
I ten se totiž do ochrany a obnovy přírody může zapojit a ve spolupráci s experty to dělat tak, aby veškeré investice – peněz, času, energie – měly smysl. A ten je jediný – abychom ještě měli co předávat budoucím generacím.
¹ Opírá se o zprávy Evropské agentury pro životní prostředí o stavu přírody https://www.eea.europa.eu/airs nebo Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), který sdružuje více než tisícovku vědců. Ti vydali obsáhlý dokument Global Assessment Report on Biodiversity and Ecosystem Services https://ipbes.net/global-assessment, ve kterém komplexně shrnují situaci.
² Dostupný zde: https://environment.ec.europa.eu/publications/nature-restoration-law_en.