Průvodní zpráva ke genofondovým sběrům a síji semenného materiálu jedle bělokoré z nativních populací jihozápadní části Českomoravské vrchoviny
Autor:
Pavel Pokorný,
Český svaz ochránců přírody v Jihlavě, Z.O. ČSOP 59/11 – Říční krajina, z. s.
Výsledky
V rámci dlouhodobější snahy o zachování genofondu jedle bělokoré (Abies alba Mill.) jsme v druhé půli a na sklonku září 2022 přistoupili ke sběru osiva z význačných stromů resp. fragmentů nativní populace jedle Javořické a Křemešnické vrchoviny. Sbíráno bylo jednotlivě z celkem 12 stromů na území lesních správ LČR v Českém Rudolci a Pelhřimově.
Semenný materiál byl sesbírán šetrnými metodami, zkušenými profesionálními stromolezci: na jeho sběru z vybraných stromů se fyzicky přímo podíleli Filip Hruška, Petr a Martin Vlčkovi. Získaný materiál je blíže určený k síjím do konkrétních míst: následně, po dopěstování semenáčků k dalším rozesadbám v lesích zájmové oblasti.
Prvá polovina semenného materiálu tak již byla (po dohodě s místním lesním hospodářem) vyseta do pečlivě připravené plochy kotlíku v revíru Johanka nedaleko Kamenice nad Lipou. Druhý oddíl osiva bude vzhledem k aktuálnímu průběhu počasí (resp. nástupu zimy) využitý v předjaří příštího roku. Tyto síje by měly být dodatečně chráněny zaplocením vůči okusu nebo případnému nechtěnému poškození v důsledku těžebních prací.
Shrnutí
Smyslem daných aktivit i snažení je konkrétněji přispět k uchování genového fondu nativní populace jedle bělokoré v daném regionu:
Právě jedle bělokorá, nejen v této užší nebo symbolické rovině zastupuje vůčihledně nevelké – nebo aktuálně ohrožené fragmenty společenství přirozených lesů Vysočiny. Nastíněné aktivity tak blízce souvisejí nebo se váží i k poslání a cílům enviromentální společnosti Refugium.
K dění a situaci v lesích (místo dovětku)
Lesní společenstva Českomoravské vrchoviny (i jiných oblastí naší země) jsou nyní pod značným
a citelným tlakem nejen v důsledku postupujícího chřadnutí stejnorodých lesních porostů, tvořených až do této chvíle převážně smrkem ztepilým: podmíněným gradací kůrovcovitých (Scolytidae).
Smrk jako bezesporu ušlechtilá dřevina v dnešních kulturních, nesmíšených, zpravidla silně zapojených lesních porostech již není úplně s to přestát silný stres, působený nejen změněnými klimatickými faktory – ale i komplexním vyčerpáním stanovišť. Také probíhající intenzivní těžby v lesích Vysočiny, „vyžadující“ nezřídka velmi rozsáhlé nasazení těžké techniky, k jejich vitalitě ani stabilitě nijak zvlášť kladně nepřispívají. (!)
V této situaci by konkrétní pozornost lesníků, veřejnosti, avšak i orgánů státní správy lesů měla blíže směřovat nejen k samotným těžbám v lesích: avšak podstatněji (nebo daleko více) také k problematice zachování genofondu i existence lesních společenstev = resp. i ochrany samotných přírodních stanovišť v lesích vůči jejich přímému porušení. Nezbývá než doplnit, že taková pozornost i takový zájem zde nyní, až na prosté či vzácné výjimky skutečně schází.
Poděkování
Zástupcům jmenovaných lesních správ LČR, s. p., patří naše poděkování za jejich vstřícnost.
Realizace záměru by nebyla možná bez ochoty a finanční podpory enviromentální společnosti Refugium, a. s., jíž tím vyjadřujeme svůj podstatný dík!
