Louky
v Máchově kraji
v Máchově kraji
Louky
v Máchově kraji
v Máchově kraji
Na severu Kokořínska, nedaleko proslulého Máchova jezera, leží o dost méně známý Heřmanický rybník. Kromě ochranářů ho pravidelně navštěvují jen místní obyvatelé a pár zapálených turistů. Ani ti si ale pravděpodobně při procházce nevšimnou pozemku, který se rozkládá pod hrází tohoto rybníku.
Jde o kdysi vzácný kus krajiny, který člověk tvrdě poškodil, a pak nechal bez péče. Teď rychle zarůstá a celkově degraduje, což bychom rádi napravili.
Jde o kdysi vzácný kus krajiny, který člověk tvrdě poškodil, a pak nechal bez péče. Teď rychle zarůstá a celkově degraduje, což bychom rádi napravili.
Heřmaničky,
bývalé mokřadní louky
bývalé mokřadní louky
Parcela leží na severním kraji CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, v mělkém údolí pod hrází Heřmanického rybníku. V minulých staletích v ní muselo být velké množství vody, která pravděpodobně neodtékala, ale držela se na místě. V řadě míst má navíc rašelinný charakter. Lze tedy odhadovat, že pozemek dříve tvořila mozaika bezkolencových a ostřicových luk, rašelinných tůněk a možná i menšího mokřadu.
5,4 ha
odvodněné louky
březové nálety
rákosiny
drobné rašeliniště
odvodněné louky
březové nálety
rákosiny
drobné rašeliniště
Charakteristika
Původní vegetace pozemku mohla do jisté míry připomínat stav, který dnes panuje na Okřešických loukách – jen pár kilometrů vzdálené přírodní památce. Jde o půvabné podmáčené louky, které jsou domovem řady druhů lučních orchidejí (mj. prstnatec májový, prstnatec plamatý a vemeník dvoulistý), kosatce sibiřského a také desítek zvláště chráněných druhů živočichů, především bezobratlých.
Zpět k naší lokalitě u Heřmanického rybníku. Ani Máchův kraj se bohužel v minulém století nevyhnul systematickému odvodňování a dnes je tak dominantou parcely pět otevřených melioračních příkopů. Fungují, naneštěstí, velmi efektivně.
Všechny ústí do většího melioračního příkopu, který vede zhruba osou údolí pod hrází a při výlovech rybníku slouží jako výpusť, takže je plný bahna.
Všechny ústí do většího melioračního příkopu, který vede zhruba osou údolí pod hrází a při výlovech rybníku slouží jako výpusť, takže je plný bahna.
Staré zátěže
Odvodněná lokalita se dále potýká i se starou zátěží v podobě eutrofizace – dříve byla obklopena poli (dnes už pastvinami), ze kterých se do ní nahrnulo velké množství živin. Další nežádoucí živiny se pak na lokalitě uvolňují postupným rozkladem odvodněné, vysychající rašeliny.
To vše, v kombinaci s dlouhodobou absencí hospodaření, dalo prostor expanzivním druhům rostlin. Velká část degradovaných luk postupně zmizela pod hustými nálety bříz, keřovými vrbami, rákosem a třtinou. V lokalitě už bohužel není žádná plocha skutečně zachovalé a cenné vegetace.
To vše, v kombinaci s dlouhodobou absencí hospodaření, dalo prostor expanzivním druhům rostlin. Velká část degradovaných luk postupně zmizela pod hustými nálety bříz, keřovými vrbami, rákosem a třtinou. V lokalitě už bohužel není žádná plocha skutečně zachovalé a cenné vegetace.
To je i případ žebratky bahenní (Hottonia palustris), která se uchytila v jednom z otevřených melioračních příkopů a viditelně zde prosperuje. Jde o bylinu, která vyhledává mezotrofní (se středním obsahem živin) stojaté či pomalu tekoucí vody, typicky vodní příkopy nebo slepá ramena řek.
V Česku se žebratka bahenní vyskytuje jen vzácně a jakožto ohrožený druh je chráněna zákonem. Máme velkou radost, že se jí u nás daří.
V Česku se žebratka bahenní vyskytuje jen vzácně a jakožto ohrožený druh je chráněna zákonem. Máme velkou radost, že se jí u nás daří.
Není ale vše ztraceno. Lokalita stále uchovává druhy živočichů i rostlin, které stojí za pozornost. Některým se ve ztížených podmínkách podařilo přežít, a jiné si v nich dokonce našly útočiště, ve kterém prosperují.
Střípky
naděje
naděje
Biologické monitoringy dále v uplynulých letech na lokalitě potvrdily i další vzácné druhy. Mezi nimi jsou například rostliny sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus) a žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), silně ohrožený denní motýl modrásek očkovaný (Phengaris teleius) nebo kriticky ohrožený jeřáb popelavý (Grus grus).
Usilovat budeme zejména o obnovu vodního režimu, převážně lučního charakteru lokality a vytváření a zajištění podmínek pro širokou paletu biodiverzity.“
„Situace na lokalitě pod Heřmanickým rybníkem volá po radikálním řešení, které ale zároveň bude respektovat to dobré, co na pozemku zbylo nebo se nově vytvořilo, jako je relativně početná populace žebratky bahenní v melioračním příkopu nebo zbytky cennějších porostů bezkolencových luk atraktivní pro vzácné modrásky.
Plán obnovy
Filip Lysák, ekolog Refugia, autor připravovaného projektu
Náš záměr, zacílený na ochranu a obnovu podmínek pro luční a mokřadní biodiverzitu, se dá zjednodušeně rozdělit do čtyř bodů:
1
Asanační práce
Nejprve je potřeba na lokalitě plošně zredukovat dřeviny (především březové nálety). Tento úkol začal plnit už předchozí majitel, snažil se tak pozemek zatraktivnit pro potenciální zájemce. S prodejem ale práce ustaly, jsou nedokončené a je třeba je dotáhnout.
Dále bude nutné podstatně zredukovat husté porosty rákosiny a dalších expanzivních druhů rostlin, kterým se v živinami přeplněném údolí daří. Dosáhneme toho stržením drnu a detritu.
To by, mimo jiné, mělo vést i k probuzení semenné banky a sehrát roli v pozvolném procesu návratu původních druhů.
Nejprve je potřeba na lokalitě plošně zredukovat dřeviny (především březové nálety). Tento úkol začal plnit už předchozí majitel, snažil se tak pozemek zatraktivnit pro potenciální zájemce. S prodejem ale práce ustaly, jsou nedokončené a je třeba je dotáhnout.
Dále bude nutné podstatně zredukovat husté porosty rákosiny a dalších expanzivních druhů rostlin, kterým se v živinami přeplněném údolí daří. Dosáhneme toho stržením drnu a detritu.
To by, mimo jiné, mělo vést i k probuzení semenné banky a sehrát roli v pozvolném procesu návratu původních druhů.
2
Revitalizační práce
Začneme zaplněním (rušením) melioračních příkopů. Postupovat při tom budeme tak, abychom neublížili populaci žebratky bahenní. K zasypání příkopů nám poslouží materiál, který vznikne při hloubení řady tůní.
Pracovat bude nutné též s hlavním, velkým příkopem, který je v majetku místních rybářů. Doufáme, že se nám s nimi podaří domluvit na zabezpečení procesu vypouštění rybníku, aby do naší lokality nevnikaly masy bahna.
Zaměříme se také na tvorbu přirozenějšího, meandrujícího revitalizačního koryta, které nahradí uměle rovné meliorační příkopy, na malé rašelinné tůňky, které se dochovaly v severozápadním cípu pozemku, a na tvorbu mokřadu na místě rákosiny v centrální části pozemku.
Začneme zaplněním (rušením) melioračních příkopů. Postupovat při tom budeme tak, abychom neublížili populaci žebratky bahenní. K zasypání příkopů nám poslouží materiál, který vznikne při hloubení řady tůní.
Pracovat bude nutné též s hlavním, velkým příkopem, který je v majetku místních rybářů. Doufáme, že se nám s nimi podaří domluvit na zabezpečení procesu vypouštění rybníku, aby do naší lokality nevnikaly masy bahna.
Zaměříme se také na tvorbu přirozenějšího, meandrujícího revitalizačního koryta, které nahradí uměle rovné meliorační příkopy, na malé rašelinné tůňky, které se dochovaly v severozápadním cípu pozemku, a na tvorbu mokřadu na místě rákosiny v centrální části pozemku.
3
Management
Celé toto snažení by ovšem nemělo trvalý, udržitelný efekt bez následné péče v podobě cíleného hospodaření.
Rostlinné společenstvo na obnovených plochách bude potřeba dále formovat pravidelným kosením. Tím nejen zajistíme vysoký přísun světla pro semenáče rostlin a umožníme tak prosperovat širšímu množství druhů, ale také dostaneme z lokality pryč přebytečné živiny.
Zvažujeme také, že k obnově přirozeného druhového složení použijeme seno či nasbíraná semena z blízkých a typově podobných Okřešických luk.
Celé toto snažení by ovšem nemělo trvalý, udržitelný efekt bez následné péče v podobě cíleného hospodaření.
Rostlinné společenstvo na obnovených plochách bude potřeba dále formovat pravidelným kosením. Tím nejen zajistíme vysoký přísun světla pro semenáče rostlin a umožníme tak prosperovat širšímu množství druhů, ale také dostaneme z lokality pryč přebytečné živiny.
Zvažujeme také, že k obnově přirozeného druhového složení použijeme seno či nasbíraná semena z blízkých a typově podobných Okřešických luk.
4
Cílový stav
Na konci tohoto několilatého „dobrodružství“ by měla být krajina zbavená minulých poškození, negativních jevů a vlivů. Krajina s podmínkami a vnitřními procesy nastavenými tak, že se jí i bez velké údržby bude trvale dařit.
„Doufám v plnou obnovu vodního režimu a máme tu navrženou i další hrazenou tůň, která by mohla lokalitě přilepšit v období srážkových deficitů. Věřím, že díky projektu vznikne pestrá mozaika lučních a slatiništních biotopů, které poslouží jako útočiště širokému spektru vzácných rostlin i zvířat. Prostě refugium v nejlepším slova smyslu.“
Na konci tohoto několilatého „dobrodružství“ by měla být krajina zbavená minulých poškození, negativních jevů a vlivů. Krajina s podmínkami a vnitřními procesy nastavenými tak, že se jí i bez velké údržby bude trvale dařit.
„Doufám v plnou obnovu vodního režimu a máme tu navrženou i další hrazenou tůň, která by mohla lokalitě přilepšit v období srážkových deficitů. Věřím, že díky projektu vznikne pestrá mozaika lučních a slatiništních biotopů, které poslouží jako útočiště širokému spektru vzácných rostlin i zvířat. Prostě refugium v nejlepším slova smyslu.“
Filip Lysák, ekolog Refugia, autor připravovaného projektu
Kokořínsko je známé především jako krajina, kterou působivě dotváří vrcholky četných pískovcových skal. Může se ale pyšnit i celkově výjimečným krajinným rázem, kde jsou vyrovnaně zastoupené lesní a nelesní plochy, širokým množstvím ekosystémů na relativně malé ploše, kyselými bory pralesního charakteru (zejména v severní části, na Dokesku) a také rozsáhlými mokřady.
Dobře si tedy uvědomujeme, že vstupujeme do přírodně hodnotné oblasti, o kterou už lidé s cílem ji zachovat několik desítek let pečují. I proto naši vizi s lokalitou od samého počátku konzultujeme s ochranáři ze Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, regionálního pracoviště AOPK ČR.
Dobře si tedy uvědomujeme, že vstupujeme do přírodně hodnotné oblasti, o kterou už lidé s cílem ji zachovat několik desítek let pečují. I proto naši vizi s lokalitou od samého počátku konzultujeme s ochranáři ze Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, regionálního pracoviště AOPK ČR.
Naše lokalita leží nedaleko České Lípy, na severním kraji CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Jde o jednu z větších chráněných krajinných oblastí Česka, kterou tvoří dva nespojité územní celky – větší Kokořínsko, které bylo vyhlášeno už v roce 1976, a menší Máchův kraj, který do chráněné oblasti přibyl v roce 2014 a zahrnuje turisticky exponované Doksy a Máchovo jezero. Právě v této menší části se nachází naše parcela.
Jde o jednu z větších chráněných krajinných oblastí Česka, kterou tvoří dva nespojité územní celky – větší Kokořínsko, které bylo vyhlášeno už v roce 1976, a menší Máchův kraj, který do chráněné oblasti přibyl v roce 2014 a zahrnuje turisticky exponované Doksy a Máchovo jezero. Právě v této menší části se nachází naše parcela.
Širší kontext