Mokřad
u Maříže
u Maříže
Mokřad
u Maříže
u Maříže
Na kraji malebné vesničky v České Kanadě leží mělké údolí. Tvoří ho převážně mokré louky, potoční olšiny a mokřad, který začal vznikat před pár lety díky bobrům. Na lokalitě, která desítky let unikala vlivu člověka, tak ustoupily původní biotopy a zrodila se nová, pestřejší divočina.
Maříž,
mokřadní komplex
mokřadní komplex
Pozemek, který je v současnosti bez zvláštní legislativní ochrany, se ukrývá daleko od velkých měst, na historickém trojmezí Čechy–Morava–Rakousko. Ještě před zhruba 35 lety jím procházela hranice železné opony.
Ta sice zmizela, dodnes po ní ale zbyl násep přetínající krajinu. Toho využili bobři, kteří v něm našli dva propustky, ucpali je a začali tak v mělkém údolí s prameništi a potoky zadržovat vodu.
Ta sice zmizela, dodnes po ní ale zbyl násep přetínající krajinu. Toho využili bobři, kteří v něm našli dva propustky, ucpali je a začali tak v mělkém údolí s prameništi a potoky zadržovat vodu.
9,7 hektaru
bobří mokřad
mokré louky
potoční a mokřadní olšiny
menší rybník
bobří mokřad
mokré louky
potoční a mokřadní olšiny
menší rybník
Charakteristika
Ta dnes volně přepadá přes zarostlý a bobrem prokácený násep linie železné opony. Zaplavené olše postupně usychají, bobr místy kácí dřeviny na březích a okusuje bylinnou vegetaci v okolí mokřadu.
Biotop vytvořený bobrem příroda ochotně přijímá a lokalita tím získává na biodiverzitě. Mimo jiné i proto, že je po „bobří proměně“ velká část lokality výrazně méně přístupná a přehledná. Místo je divoké a jen tak se k němu nedá prodrat – až symbolicky kontrastní proměna, představíme-li si na tomtéž místě funkční signální linii v plné parádě, tedy pečlivě udržovanou a plnou ostnatých drátů.
Biotop vytvořený bobrem příroda ochotně přijímá a lokalita tím získává na biodiverzitě. Mimo jiné i proto, že je po „bobří proměně“ velká část lokality výrazně méně přístupná a přehledná. Místo je divoké a jen tak se k němu nedá prodrat – až symbolicky kontrastní proměna, představíme-li si na tomtéž místě funkční signální linii v plné parádě, tedy pečlivě udržovanou a plnou ostnatých drátů.
Značnou a nenahraditelnou hodnotu představuje kvalitní potoční olšina bez eutrofizace, což je v krajině čím dál tím více vzácnější úkaz. Mokřad udržovaný činností bobra zase znamená posun k divoké přírodě a vytvoření mnoha přirozených autoregulačních mechanismů.
„Lokalita hostí dnes již výjimečnou biodiverzitu původních mokřadních luk s ohroženými a chráněnými druhy živočichů a rostlin.
Přírodní
význam
význam
Takto rozlehlý biotop s výjimečně zachovalým vodním režimem poskytuje v maximální míře ekosystémové služby v podobě retence a samočištění vody, klimatizační funkce a zdrojů biodiverzity. Vzhledem ke svému umístění a velikosti může do značné míry fungovat samostatně, nikoliv jako fragment, což je v dnešní krajině velmi cenné.“
Mgr. Filip Lysák, Zpráva z průzkumu Maříž, 22. 6. 2021
Vrbina kytkokvětá
(Lysimachia thyrsiflora)
Vachta trojlistá
(Menyanthes trifoliata)
Zábělník bahenní
(Comarum palustre)
Starček potoční
(Tephroseris crispa)
(Lysimachia thyrsiflora)
Vachta trojlistá
(Menyanthes trifoliata)
Zábělník bahenní
(Comarum palustre)
Starček potoční
(Tephroseris crispa)
Chráněné
a ohrožené druhy rostlin
a ohrožené druhy rostlin
Vrbina kytkokvětá
(Lysimachia thyrsiflora)
(Lysimachia thyrsiflora)
Vachta trojlistá
(Menyanthes trifoliata)
(Menyanthes trifoliata)
Starček potoční
(Tephroseris crispa)
(Tephroseris crispa)
Zábělník bahenní
(Comarum palustre)
(Comarum palustre)
Rosnička zelená (Hyla arborea)
Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
Ropucha obecná (Bufo bufo)
Skokan štíhlý (Rana dalmatina)
Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae)
Čolek velký (Triturus cristatus)
Čolek obecný (Lissotriton vulgaris)
Čolek horský (Ichthyosaura alpestris)
Užovka hladká (Coronella austriaca)
Užovka obojková (Natrix natrix)
Slepýš křehký (Anguis fragilis)
Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
Ropucha obecná (Bufo bufo)
Skokan štíhlý (Rana dalmatina)
Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae)
Čolek velký (Triturus cristatus)
Čolek obecný (Lissotriton vulgaris)
Čolek horský (Ichthyosaura alpestris)
Užovka hladká (Coronella austriaca)
Užovka obojková (Natrix natrix)
Slepýš křehký (Anguis fragilis)
Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
Zvláště chráněné druhy
potvrzené zoologickými průzkumy
potvrzené zoologickými průzkumy
Batolec červený (Apatura ilia)
Bobr evropský (Castor fiber)
Vydra říční (Lutra lutra)
Čáp černý (Ciconia nigra)
Chřástal vodní (Rallus aquaticus)
Sluka lesní (Scolopax rusticola)
Ledňáček říční (Alcedo atthis)
Žluva hajní (Oriolus oriolus)
Včelojed lesní (Pernis apivorus)
Bobr evropský (Castor fiber)
Vydra říční (Lutra lutra)
Čáp černý (Ciconia nigra)
Chřástal vodní (Rallus aquaticus)
Sluka lesní (Scolopax rusticola)
Ledňáček říční (Alcedo atthis)
Žluva hajní (Oriolus oriolus)
Včelojed lesní (Pernis apivorus)
Výskyt některých z těchto druhů dokládají mj. záznamy z fotopastí, které v průběhu roku 2022 pořídila organizace na ochranu přírody ALKA Wildlife.
čáp černý, sluka lesní, včelojed lesní, chřástal vodní, káně lesní, vydra říční, kuna lesní, kuna skalní, puštík obecný
Poznáte je? Klikněte pro nápovědu
Krátce po těchto úpravách se toto území ocitlo za dráty železné opony a po následující desetiletí zůstalo nevyužívané.
Dlouhodobá absence péče mu však nesvědčí. Louky potřebují pravidelně kosit, jinak postupně zarůstají. Tomu nahrává i další z hlavních problémů – eutrofizace. Z rozsáhlých polí, které lokalitu svírají, se do ní spolu s insekticidy a herbicidy hrne také přílišné množství živin.
Výsledkem byla a je postupná degradace většiny cenných porostů. Ty buď mizí pod náletovými dřevinami, nebo expanzivními druhy chrastice, skřípiny a třtiny. Problémem posledních let je pak také zarůstaní silně invazní netýkavkou žláznatou.
Dlouhodobá absence péče mu však nesvědčí. Louky potřebují pravidelně kosit, jinak postupně zarůstají. Tomu nahrává i další z hlavních problémů – eutrofizace. Z rozsáhlých polí, které lokalitu svírají, se do ní spolu s insekticidy a herbicidy hrne také přílišné množství živin.
Výsledkem byla a je postupná degradace většiny cenných porostů. Ty buď mizí pod náletovými dřevinami, nebo expanzivními druhy chrastice, skřípiny a třtiny. Problémem posledních let je pak také zarůstaní silně invazní netýkavkou žláznatou.
Lokalita dnes již bezesporu má cenné přírodní parametry a na první pohled to může vypadat, že ve správě schopného manažera bobra jen prosperuje.
Bobr ale bohužel má své limity a nedokáže se vypořádat s řadou starých zátěží, které na tomto území zbyly po lidech.
Za minulého režimu se například v rámci kolektivního zemědělství rozhodlo o tom, že se lokalita odvodní pomocí sítě trubkových drenáží a melioračních koryt.
Bobr ale bohužel má své limity a nedokáže se vypořádat s řadou starých zátěží, které na tomto území zbyly po lidech.
Za minulého režimu se například v rámci kolektivního zemědělství rozhodlo o tom, že se lokalita odvodní pomocí sítě trubkových drenáží a melioračních koryt.
Co lokalitu
ohrožuje
ohrožuje
To vše nás vedlo k vytvoření rozsáhlého projektu revitalizace. Ten má za cíl vyjít vstříc ozdravnému úsilí, které bobři započali, a tuto relativně křehkou, nově vznikající divočinu zachránit.
Hlavní cíle revitalizace:
Zrušení meliorace
Revitalizace vodních koryt
Zpevnění náspu mokřadu
Stavba tůní
Management vegetace
Péče o zvířata
Hlavní cíle revitalizace:
Zrušení meliorace
Revitalizace vodních koryt
Zpevnění náspu mokřadu
Stavba tůní
Management vegetace
Péče o zvířata
Projekt
revitalizace
revitalizace
Autorem projektu je Filip Lysák, hlavní ekolog Refugia: „V projektu nesledujeme žádné ekonomické cíle. Chceme zlepšit biologickou rozmanitost lokality, posílit její ekologicko-stabilizační funkce a potenciál zadržovat velké množství vody v krajině. Záměrně přitom volíme taková řešení, která jsou ohleduplná k přírodním hodnotám, které se na místě dochovaly, a vytváří příležitosti pro jejich další rozvoj.“
Chcete vědět víc?
Filipovo biologické posouzení k revitalizaci lokality k nahlédnutí zde.
Chcete vědět víc?
Filipovo biologické posouzení k revitalizaci lokality k nahlédnutí zde.
V roce 1973 byla lokalita zahrnuta do projektu odvodnění zemědělských pozemků v okolí Maříže. Kvůli tomu je dnes kromě olšiny v severozápadní části protkaná trubkovou drenáží i otevřenými melioračními příkopy.
Někde způsobují zbytečné odvodnění lokality, jinde zase svádí přímo do bobřího mokřadu odtok splachů z polí nebo zasahují do území plánovaných tůní. Projekt počítá s vykopáním a odstraněním trubkové drenáže a zasypáním odvodňovacích příkopů. Cílem je celková obnova vodního režimu lokality.
Někde způsobují zbytečné odvodnění lokality, jinde zase svádí přímo do bobřího mokřadu odtok splachů z polí nebo zasahují do území plánovaných tůní. Projekt počítá s vykopáním a odstraněním trubkové drenáže a zasypáním odvodňovacích příkopů. Cílem je celková obnova vodního režimu lokality.
Zrušení meliorace
Plánujeme zasypat uměle vytvořený meliorační příkop, který teď funguje jako uměle narovnaný potok, a vytvořit vedle něj nové revitalizační koryto. To bude plné meandrů a povede zhruba v historické trase původního potůčku. Podpoříme tím samočistící schopnosti krajiny a zároveň dojde k celkovému oživení potoka, v jehož meandrech vzniknou cenné biotopy pro řadu živočichů.
Další z umělých odvodňovacích příkopů ve třech místech zaplníme zeminou tak, aby místo něj vznikly tři menší tůně.
Další z umělých odvodňovacích příkopů ve třech místech zaplníme zeminou tak, aby místo něj vznikly tři menší tůně.
Revitalizace potoka
Dobře víme, že mokřad nedokážeme spravovat lépe než bobři. Chceme ho zachovat ve stejném stavu i rozloze. Dovolíme si ale situaci pomoct tím, že utěsníme násep, který vodu drží uvnitř.
V budoucnu bychom také rádi z mokřadu vytěžili živinami nasáklé náplavy. Cílem tohoto opatření je snížit eutrofizaci, která je starou zátěží z dob intenzivního zemědělského hospodaření. Vede k zarůstání mokřadu druhy rostlin, které do něj nepatří. Zlepšíme tak na místě podmínky pro cennější vegetaci a pro přežití řady živočichů.
V budoucnu bychom také rádi z mokřadu vytěžili živinami nasáklé náplavy. Cílem tohoto opatření je snížit eutrofizaci, která je starou zátěží z dob intenzivního zemědělského hospodaření. Vede k zarůstání mokřadu druhy rostlin, které do něj nepatří. Zlepšíme tak na místě podmínky pro cennější vegetaci a pro přežití řady živočichů.
Zpevnění náspu
Stavba tůní
Projekt dále navrhuje stavbu čtyř hloubených zemních tůní. Před samotnou těžbou v jejich zátopě a okolí strhneme drn, abychom odstranili organickou hmotu a také zásobu semen silně invazní netýkavky žláznaté.
Tůně budou mít nepravidelný tvar, hlubší místa se budou střídat s mělčinami a ostrůvky. Důležité také je, že budou mít mírný sklon břehů, což vytvoří pozvolné přechody mezi vodou a souší. To vše umožní rozvoj mokřadní vegetace, vytvoření pestré škály biotopů a rozvoj druhové bohatosti.
Tůně budou mít nepravidelný tvar, hlubší místa se budou střídat s mělčinami a ostrůvky. Důležité také je, že budou mít mírný sklon břehů, což vytvoří pozvolné přechody mezi vodou a souší. To vše umožní rozvoj mokřadní vegetace, vytvoření pestré škály biotopů a rozvoj druhové bohatosti.
Až do nástupu komunismu tvořily dlouhá staletí téměř celou lokalitu mokré louky. Hlavními přírodními stanovištěmi byly pcháčové louky a rašelinné ostřicové louky. Dnes už tyto druhově bohaté biotopy s ohroženými rostlinami tvoří pouhé fragmenty území. Chceme, aby se do lokality vrátily.
Opatření, která by měla vést k postupnému rozšíření výskytu cenné vegetace, zahrnují obnovu pravidelného kosení, dosévání luk a strhávání drnu s nahromaděnými živinami, které umožňují růst expanzivních druhů rostlin. Důležitým cílem je také likvidace rychle se šířících invazních rostlin, zejména netýkavky žláznaté.
Opatření, která by měla vést k postupnému rozšíření výskytu cenné vegetace, zahrnují obnovu pravidelného kosení, dosévání luk a strhávání drnu s nahromaděnými živinami, které umožňují růst expanzivních druhů rostlin. Důležitým cílem je také likvidace rychle se šířících invazních rostlin, zejména netýkavky žláznaté.
Péče o vegetaci
Celé území jsme nechali podrobně monitorovat – entomolog Petr Hesoun se zaměřil na vodní bezobratlé živočichy, Kateřina a Lukáš Poledníkovi z organizace ALKA Wildlife zase pomocí fotopastí sledovali ptáky a savce, podrobně také zkoumáme výskyt obojživelníků a plazů. Čekáme též na výsledky ornitologického výzkumu Filipa Hrušky (ČSO).
Na základě dosavadních výsledků už víme, že je potřeba cílit na odchyt invazního norka amerického. Dalším úkolem je pak instalace ptačích budek, které by měly nahradit v lokalitě chybějící doupné stromy.
Na základě dosavadních výsledků už víme, že je potřeba cílit na odchyt invazního norka amerického. Dalším úkolem je pak instalace ptačích budek, které by měly nahradit v lokalitě chybějící doupné stromy.
Péče o zvířata