A tohle jsou někteří z jejich spokojených obyvatel. Podařilo se nám je vyfotit během léta na mokřadních lokalitách, o které pečujeme. Konkrétně šlo o mokřadní komplex u Maříže, rašelinnou louku u Mutišova a rašeliniště v Lisovech.
Pojem mokřad je o dostširší, než mnoho lidí předpokládá. Takto ho definuje Ramsarská úmluva: „území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů“. Jinými slovy, mokřadem se myslí skoro všechno „mokré“. 🙃
Právě s Ramsarskou úmluvou, celým názvem „Úmluvou o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva“, je spojen dnešní den – 2. 2. 1971 došlo k jejímu uzavření. Dnes má tato mezinárodní dohoda 172 smluvních stran, mezi nimiž je i Česko (od roku 1990). Každý ze států má povinnost zařadit alespoň jeden ze svých mokřadů na takzvaný Seznam mokřadů mezinárodního významu a zajistit mu adekvátní ochranu. Rozumnou péči pak má zajišťovat i všem ostatním mokřadům (více na ramsar.org).
ČR má na tomto seznamu celkem 14 mokřadů. Jsou mezi nimi například Šumavská, Krkonošská nebo Krušnohorská rašeliniště, Třeboňské rybníky nebo Mokřady dolního Podyjí.
Kromě těch nejproslulejších přírodních lokalit má ale dnešní den upozornit i na to, že všechny mokřady jsou extrémně důležité. Nejen pro přírodu, ale i lidstvo – mimo jiné poskytují vhodné podmínky k životu obrovskému množství druhů rostlin i živočichů, čistí vodu, fungují jako přírodní prevence proti záplavám a taky ukládají oxid uhličitý (a tím přispívají k regulaci změny klimatu).
I přesto, že jsou takhle významné, patří bohužel k těm nejvíce ohroženým ekosystémům – za poslední století jich zmizely přibližně dvě třetiny (v Česku dokonce 80 %).
I proto jsou mokřadní biotopy od samého počátku Refugia mezi těmi prioritními, na které se při našich aktivitách zaměřujeme. 🌱
Pojem mokřad je o dostširší, než mnoho lidí předpokládá. Takto ho definuje Ramsarská úmluva: „území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů“. Jinými slovy, mokřadem se myslí skoro všechno „mokré“. 🙃
Právě s Ramsarskou úmluvou, celým názvem „Úmluvou o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva“, je spojen dnešní den – 2. 2. 1971 došlo k jejímu uzavření. Dnes má tato mezinárodní dohoda 172 smluvních stran, mezi nimiž je i Česko (od roku 1990). Každý ze států má povinnost zařadit alespoň jeden ze svých mokřadů na takzvaný Seznam mokřadů mezinárodního významu a zajistit mu adekvátní ochranu. Rozumnou péči pak má zajišťovat i všem ostatním mokřadům (více na ramsar.org).
ČR má na tomto seznamu celkem 14 mokřadů. Jsou mezi nimi například Šumavská, Krkonošská nebo Krušnohorská rašeliniště, Třeboňské rybníky nebo Mokřady dolního Podyjí.
Kromě těch nejproslulejších přírodních lokalit má ale dnešní den upozornit i na to, že všechny mokřady jsou extrémně důležité. Nejen pro přírodu, ale i lidstvo – mimo jiné poskytují vhodné podmínky k životu obrovskému množství druhů rostlin i živočichů, čistí vodu, fungují jako přírodní prevence proti záplavám a taky ukládají oxid uhličitý (a tím přispívají k regulaci změny klimatu).
I přesto, že jsou takhle významné, patří bohužel k těm nejvíce ohroženým ekosystémům – za poslední století jich zmizely přibližně dvě třetiny (v Česku dokonce 80 %).
I proto jsou mokřadní biotopy od samého počátku Refugia mezi těmi prioritními, na které se při našich aktivitách zaměřujeme. 🌱