Rašeliniště
V Lisovech
Rašeliniště
V Lisovech
V jihozápadní části Kraje Vysočina, přesně na hranici jihlavského a pelhřimovského okresu, leží půvabný komplex rašelinných luk, mokřadů, tůní a menších rybníků.

Jde o lokalitu, kde se na relativně malém území střídají rozmanité biotopy a vy tak jen v úžasu sledujete, jak se vám s každými pár kroky krajina mění před očima.
V Lisovech,
rašeliniště
Více než 30hektarová Přírodní rezervace V Lisovech se nachází na kraji mělkého údolí nedaleko obce Jihlávka. Celým jejím územím se táhne Doubravský potok, který se vlní mezi tůněmi a prameništi a zároveň propojuje dva rybníky zvané Kačerák a V Nivách.

6 ha
rašelinné louky
mokřady
rybník Kačerák

Charakteristika
Refugium vlastní pouze část rezervace – necelých 6 hektarů, k nimž kromě rašelinišť a mokřadních biotopů patří také první ze zmíněných rybníků. O našem dílku této výjimečně rozmanité přírodní mozaiky však chceme uvažovat výhradně v kontextu celé lokality.

Po vyhlášení rezervace ochranáři začali o tento kus krajiny znovu pečovat. Vše se ale do původního stavu vrátit nedalo. Některé vzácné rostliny, jejichž výzkum dokládaly první výzkumy, už na území zcela vyhynuly, jiným se zase výrazně smrskly populace.

Navzdory všem negativním zásahům však tato lokalita dnes patří k těm nejvýznamnějším minerotrofním rašeliništím Vysočiny.

Titul chráněného území si tato lokalita vysloužila na konci minulého století. Předcházelo tomu ale spíše bolestné období – stejně jako mnoho přírodně cenných lokalit po celém Česku utrpěla i Přírodní rezervace V Lisovech několik ran. Nejvíc jí ublížil ústup tradičního hospodaření, tedy kosení a pastva, a následně konstrukce meliorace.

Historie
lokality
Území je obklopené poli, která jsou od zhruba od 80. let protkána odvodňovacími kanály. Ty se svažují právě na území dnešní rezervace, což v praxi znamená, že do lokality v podobě splachů vstupuje velké množství nežádoucí agrochemie.

Nejste si jistí, co znamená slovíčko minerotrofní? Jde o rašeliniště, která jsou kromě srážek sycená též podzemní či povrchovou vodou s různě velkým obsahem minerálních látek.

Velkou měrou k tomu pomohla rozsáhlá revitalizace, která se uskutečnila v roce 2013 pod krajskou záštitou. Co všechno projekt zahrnoval?
Revitalizace
1
Záchrana Kačeráku

Rybník, který dnes patří Refugiu, se před 10 lety dočkal odbahnění. Vytěžil se z něj eutrofní (na živiny bohatý) sediment, kvůli němuž velká část vodní plochy zarůstala nežádoucí vegetací. Dalším krokem byla rekonstrukce hráze, která byla kvůli několikrát opravované díře v havarijním stavu.


2
Stavba tůní a mokřadů

Vytvoření drobných osluněných tůní a mokřadů mělo za cíl rozšířit nabídku biotopů na lokalitě tak, aby se v ní dařilo zejména obojživelníkům, vybraným druhům bezobratlých a také mokřadním druhům ptáků v čele s bekasinou otavní.

3
Obnova meandrující stružky

Drobná, jen nepatrně zahloubená vodní stružka propojuje velkou část území a poskytuje atraktivní biotop proudícího toku uprostřed luk, který oceňují zejména vážky a vodní brouci.


4
Redukce náletových dřevin

Tato část projektu zahrnovala dva úkoly. Prvním z nich bylo odstranění keřových vrb, které svou expanzí nezadržitelně zabíraly ty nejcennější části rašeliniště u rybníka Kačeráku. Další úkol spočíval v rozsáhlejší redukci dřevin u rybníka V Nivách. V tomto případě šlo čistě o obnovu nelesního, otevřeného charakteru této části lokalitu.

5
Asanační kosení

Během dlouhých let, kdy se o lokalitu nikdo nestaral, došlo na velké části území k tomu, že cenná rašeliništní a luční vegetace zmizela pod expanzí „průbojnějších“ travin a dřevin. Bylo tedy potřeba tyto nežádoucí druhy pokosit či pokácet, a následně tuto uvolněnou biomasu dostat z rezervace pryč.


6
Mozaiková seč

Po dobu realizace projektu, která trvala několik let, se lokalitě dostalo i další péče v podobě pravidelné, pečlivě prováděné mozaikové seče. Ta je naprosto nezbytná, protože utlumí výskyt nechtěných dominant, a naopak dá šanci širšímu spektru druhů, mezi kterými jsou i ty konkurenčně slabší – o to však vzácnější.

V závěrečném hodnocení rezervace mimo jiné stojí, že jde o lokalitu mimořádně bohatou na vzácné rostlinné druhy rašelinišť, vlhkých a střídavě vlhkých luk a podhorských trávníků.

Za zmínku stojí početné populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), klikvy bahenní (Vaccinium oxycoccos), suchopýru širolistého (Eriophorum latifolium), všivce bahenního (Pedicularis palustris) nebo prvosenky jarní (Primula veris).

Významná je tato rezervace i pro mechy, a to zejména díky výskytu ohrožené, celoevropsky chráněné srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus), jejíž zdejší populace patří k těm největším v Česku.

Před i po provedení revitalizace se na lokalitu vydala čtveřice přírodovědců, aby podrobně prozkoumali její stav. Součástí tohoto týmu byl ornitolog Vojtěch Kodet, entomolog Aleš Jelínek, botanička Táňa Štechová a ekolog Filip Lysák, který je dnes hlavním ekologem Refugia.

Po dokončení monitoringů vydali zprávu, která je dostupná zde.

Současný
význam
Pokud jde o živočišnou říši, na území vědci potvrdili výskyt celkem 75 druhů pavouků, z nichž je 13 uvedených v aktuálním Červeném seznamu ČR. Obdobně je to také s brouky – z 86 potvrzených druhů je celkem pět na Červeném seznamu bezobratlých.

Mezi 19 potvrzenými druhy denních motýlů se pak ukrývají i některé regionálně velmi vzácné, jako je například perleťovec severní (Boloria aquilonaris). Jde o malou, velmi izolovanou populaci, která je však zároveň jedinou známou populací tohoto motýla v kraji.

Z obojživelníků se na lokalitě daří čolkovi velkému (Triturus cristatus), skokanovi krátkonohému (Rana lessonae), rosničce zelené (Hyla arborea) a ropuše obecné (Bufo bufo). Za zmínku dále stojí i velmi početná populace ikonického skokana ostronosého (Rana arvalis).

Ornitologové zase na lokalitě a v jejím nejbližším okolí objevili 104 druhů ptáků. Největší význam má toto území jako hnízdiště bekasiny otavní (Gallinago gallinago). Tento středně velký druh bahňáka je podle zákona silně ohrožený a k prosperitě potřebuje právě podmáčené kosené louky či pastviny.

Dalším silně ohroženým druhem, který na lokalitě hnízdí, je kalous pustovka (Asio flammeus). V případě této středně velké sovy jde o nález celorepublikového významu.

Naše první kroky coby nových majitelů části rezervace tak povedou za ochranáři z Kraje Vysočina, kteří mají správu tohoto území na starost. Věříme, že společně dokážeme najít cestu, jak může Refugium na místě pomoct.

Z předchozích kapitol velmi jasně vyplynulo, že se tento vzácný kus přírody nedokáže uchovat své cenné parametry bez pravidelné péče, tedy zejména bez pravidelného kosení zarůstajících lučních partií.

Naše plány
Naše závazky na lokalitě dále vyplývají i z toho, že máme ve vlastnictví rybník Kačerák. Ten sice prošel v rámci revitalizace v roce 2013 výraznou změnou k lepšímu, dnes už je však jeho stav znovu daleko od stavu žádoucího.