Environmentální
společnost
Environmentální
společnost
společnost
V Refugiu se snažíme přispět k tomu, aby tyto vzácné ostrůvky z naší krajiny nezmizely. Aby tu zůstaly pro další generace rostlin, živočichů i nás lidí.
Cíleně proto chráníme a rozvíjíme přírodní lokality, které si dokázaly udržet zdravý ráz, anebo mají potenciál ho díky odborné péči opět získat.
Cíleně proto chráníme a rozvíjíme přírodní lokality, které si dokázaly udržet zdravý ráz, anebo mají potenciál ho díky odborné péči opět získat.
V kontextu ekologie znamená slovo refugium útočiště. Útočiště, ve kterém může daný druh, původně obývající daleko širší areál, přežít. Izolovaný ostrůvek příznivých podmínek v jinak nepříznivém prostředí.
Co děláme
1
Výkup pozemků, kontaktování místních
Kromě samotného „jádra“ vždy postupně usilujeme též o přilehlé pozemky, abychom mohli vytvořit tzv. buffer zone – ochranné pásmo mezi cílenou lokalitou a okolní krajinou. Často nám s tím pomáhají místní enviro spolky či pobočky státních institucí, se kterými se snažíme být v kontaktu.
Kromě samotného „jádra“ vždy postupně usilujeme též o přilehlé pozemky, abychom mohli vytvořit tzv. buffer zone – ochranné pásmo mezi cílenou lokalitou a okolní krajinou. Často nám s tím pomáhají místní enviro spolky či pobočky státních institucí, se kterými se snažíme být v kontaktu.
2
Biologické posouzení lokality
Dostaneme-li se k nové lokalitě, ať už jde o náš vlastní či externí tip, potřebujeme nejprve zjistit, v jakém je stavu. V některých případech se můžeme opřít o již existující průzkumy a ty pak doplnit vlastním monitoringem, jindy začínáme na území „bádat“ jako vůbec první.
Dostaneme-li se k nové lokalitě, ať už jde o náš vlastní či externí tip, potřebujeme nejprve zjistit, v jakém je stavu. V některých případech se můžeme opřít o již existující průzkumy a ty pak doplnit vlastním monitoringem, jindy začínáme na území „bádat“ jako vůbec první.
3
Dlouhodobý management lokality
Po revitalizačním zásahu musí následovat relativně intenzivní, pravidelná péče o lokalitu. S postupem let – tak, jak si příroda osvojuje nové, příznivější podmínky – je této péče, a tedy i přítomnosti člověka, potřeba stále méně.
Některé lokality se nám dostávají do rukou v tak dobrém stavu, že není potřeba sahat po „radikálním“ nástroji v podobě revitalizace. V takových případech naopak stačí pokračovat v managementu, který na pozemku nastavili jeho předchozí správci.
Po revitalizačním zásahu musí následovat relativně intenzivní, pravidelná péče o lokalitu. S postupem let – tak, jak si příroda osvojuje nové, příznivější podmínky – je této péče, a tedy i přítomnosti člověka, potřeba stále méně.
Některé lokality se nám dostávají do rukou v tak dobrém stavu, že není potřeba sahat po „radikálním“ nástroji v podobě revitalizace. V takových případech naopak stačí pokračovat v managementu, který na pozemku nastavili jeho předchozí správci.
4
Projekt revitalizace
Po výkupu a případných doplňujících průzkumech vzniká projekt revitalizace, který má vdechnout poničené lokalitě druhý život. Může spočívat například v kombinaci rušení odvodňovacích příkopů, kanálů a drenáží, hloubení tůní a likvidaci porostů invazních rostlin. Po vypracování projektu následuje vyjednávání s úřady a po získání potřebných povolení pak samotná realizace. Celý tento proces může trvat měsíce i roky.
Po výkupu a případných doplňujících průzkumech vzniká projekt revitalizace, který má vdechnout poničené lokalitě druhý život. Může spočívat například v kombinaci rušení odvodňovacích příkopů, kanálů a drenáží, hloubení tůní a likvidaci porostů invazních rostlin. Po vypracování projektu následuje vyjednávání s úřady a po získání potřebných povolení pak samotná realizace. Celý tento proces může trvat měsíce i roky.
5
6
Navazující aktivity
Jak už zaznělo ve druhém bodu, s příchodem na každou novou lokalitu se snažíme co nejdříve spojit s místní enviro komunitou. Bez dobrých vztahů na každém našem působišti to zkrátka nejde – nejen proto, že jsou nám lokální experti zpravidla těmi nejlepšími rádci. Z těchto aktivit pak vznikají i tak příjemné akce, jako je několikadenní přírodovědné setkání, které každoročně pořádáme ve Slavonicích.
Jak už zaznělo ve druhém bodu, s příchodem na každou novou lokalitu se snažíme co nejdříve spojit s místní enviro komunitou. Bez dobrých vztahů na každém našem působišti to zkrátka nejde – nejen proto, že jsou nám lokální experti zpravidla těmi nejlepšími rádci. Z těchto aktivit pak vznikají i tak příjemné akce, jako je několikadenní přírodovědné setkání, které každoročně pořádáme ve Slavonicích.
Měření biodiverzity
S odstupem několika let od našeho vstupu na lokalitu probíhá další kolečko průzkumů, jejichž cílem je zjistit, jaký je na místě stav biodiverzity. Jde o kontrolní mechanismus, který nám ukazuje, jak výrazně a za jakou dobu jsme pomohli rozvoji druhové rozmanitosti. Tato data jsou zároveň důležitým „důkazním materiálem“ pro naše investory, kteří se tak mohou dozvědět, že to, co děláme, má výsledky.
S odstupem několika let od našeho vstupu na lokalitu probíhá další kolečko průzkumů, jejichž cílem je zjistit, jaký je na místě stav biodiverzity. Jde o kontrolní mechanismus, který nám ukazuje, jak výrazně a za jakou dobu jsme pomohli rozvoji druhové rozmanitosti. Tato data jsou zároveň důležitým „důkazním materiálem“ pro naše investory, kteří se tak mohou dozvědět, že to, co děláme, má výsledky.
Je to potřeba?
Příroda a její pro lidi naprosto klíčové přínosy – biodiverzita a ekosystémové služby – po celém světě upadají. Z odhadovaných osmi milionů známých druhů rostlin a živočichů čelí celý jeden milion vyhynutí. A pokud se nic nezmění, další miliony druhů se v následujících desetiletích přidají.
Takový je jeden ze závěrů dosud nejobsáhlejší zprávy o stavu světové biodiverzity, kterou v roce 2019 vydal Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES).
Na tvorbě dokumentu se podílelo bezmála 500 vědců, včetně několika českých. Vycházeli z více než 1500 studií z celého světa, které společně zpracovali.
Na tvorbě dokumentu se podílelo bezmála 500 vědců, včetně několika českých. Vycházeli z více než 1500 studií z celého světa, které společně zpracovali.
IPBES ve zprávě pojmenoval i hlavní faktory, kvůli kterým se přírodě tak významně nedaří:
Změny v práci s krajinou
Výkonnější technologie přinesly intenzifikaci zemědělství, hospodářských chovů, rybolovu i hospodaření s lesy. Přibylo též fragmentace krajiny a celkové degradace půdy.
Výkonnější technologie přinesly intenzifikaci zemědělství, hospodářských chovů, rybolovu i hospodaření s lesy. Přibylo též fragmentace krajiny a celkové degradace půdy.
Nadměrné využívání zdrojů
Věděli jste, že jak populace, tak i průměrná spotřeba na hlavu se v letech 1970–2010 čtyřnásobně zvýšila? Lidstvo tak potřebuje více vody, stavebních materiálů a dalších přírodních zdrojů než kdy jindy.
Věděli jste, že jak populace, tak i průměrná spotřeba na hlavu se v letech 1970–2010 čtyřnásobně zvýšila? Lidstvo tak potřebuje více vody, stavebních materiálů a dalších přírodních zdrojů než kdy jindy.
Znečištění ovzduší
Největší dopady v této oblasti vědci přisuzují emisím skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného) do atmosféry. Jde o problém, který přímo souvisí s klimatickou změnou.
Největší dopady v této oblasti vědci přisuzují emisím skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného) do atmosféry. Jde o problém, který přímo souvisí s klimatickou změnou.
Rozmach invazních druhů
Bezmála pětině zemského povrchu hrozí nebezpečí rostlinných i živočišných invazí. Konkurenčně silnější invazní druhy snadno vytlačují původní obyvatele a mění druhové složení celých ekosystémů v neprospěch biodiverzity.
Bezmála pětině zemského povrchu hrozí nebezpečí rostlinných i živočišných invazí. Konkurenčně silnější invazní druhy snadno vytlačují původní obyvatele a mění druhové složení celých ekosystémů v neprospěch biodiverzity.
Klimatická změna
Zvyšování průměrné globální teploty má za následek, mimo jiné, dramaticky rychlé tání ledovců, stoupání hladiny oceánů a také jejich okyselování. V naší krajině zase pozorujeme více tropických dnů, méně sněhu nebo rostoucí výskyt extrémních projevů počasí, typicky epizod sucha.
Zvyšování průměrné globální teploty má za následek, mimo jiné, dramaticky rychlé tání ledovců, stoupání hladiny oceánů a také jejich okyselování. V naší krajině zase pozorujeme více tropických dnů, méně sněhu nebo rostoucí výskyt extrémních projevů počasí, typicky epizod sucha.
Znečištění vody a půdy
Biodiverzita trpí zejména vlivem eutrofizace, tedy přehnojování. V biotopech, které jsou na živiny přirozeně chudé, znamená vstup nadbytečných živin (třeba v podobě splachů z okolních polí) postupnou devastaci konkurenčně slabších, o to však vzácnějších druhů.
Biodiverzita trpí zejména vlivem eutrofizace, tedy přehnojování. V biotopech, které jsou na živiny přirozeně chudé, znamená vstup nadbytečných živin (třeba v podobě splachů z okolních polí) postupnou devastaci konkurenčně slabších, o to však vzácnějších druhů.
Globální zpráva o biodiverzitě a ekosystémových službách je v plném rozsahu ke stažení zde.