Pasti a kyblíky. Příběh o pomoci kriticky ohroženým druhům ryb na naší lokalitě

Karas obecný a slunka obecná. Dva druhy ryb, které dříve byly naprosto běžné. Dnes jsou kvůli proměnám krajiny a příchodu invazních druhů na pokraji vyhynutí. K jejich ochraně se proto v Česku upíná mnoho sil – včetně těch našich.

Právě končil duben a počasí bylo nezvykle teplé, když jsme na naší lokalitě u Jakubova v Doupovských horách přivítali „návštěvu“ z Biologického centra Akademie věd ČR. Z Hydrobiologického ústavu k nám přijeli tři přírodovědci – Marek Šmejkal s kolegy Alešem a Kiranem.

Ten je jedním z autorů celorepublikového projektu „Zachraň karase!“, který se, jak název napovídá, věnuje systematické záchraně této kriticky ohrožené ryby, a to i s pomocí veřejnosti.

Proč vůbec karas obecný dopadl tak, jak dopadl?

Dříve se hojně vyskytoval v návesních rybníčcích, slepých ramenech a tůních okolo řek. Je mistrem v přežívání nehostinných podmínek, a tak často zůstával jediným druhem ve stojaté vodě s nedostatkem kyslíku nebo v zanesených nádržích a tůních.

S umělým narovnáváním koryt řek a zpevňováním jejich břehů, vysoušením mokřadů, zanikáním malých vodních ploch a také s intenzifikací hospodaření v návesních rybníčcích karas o tato přirozená stanoviště přišel. Situace se pak ještě zhoršila ve druhé polovině 20. století, kdy se do našich vod dostal invazní karas stříbřitý. Tato v mnoha ohledech „šikovnější“ ryba karase obecného konkurenčně vytlačuje. Populace karase obecného likviduje i tím, že se s ním kříží.

Osud slunky obecné je velmi podobný.

Tato krátkověká (žije zpravidla dva až tři roky), velmi drobná rybka (6 až 8 cm) původně ve vysokých četnostech obývala stejné biotopy jako karas obecný. I ona tak utrpěla jejich zánikem. Situaci pak dále značně komplikuje invazní střevlička východní. Dnes už se tak slunka vyskytuje jen ostrůvkovitě na pár místech v ČR a je snad ještě ohroženější než karas.

Teď už znáte kontext a jistě si tak dovedete představit, jakou radost jsme měli, když nám před několika lety přírodovědec Jan Matějů oznámil, že na jednom z našich tří rybníků v Doupovských horách objevil karase obecného. Genetická analýza pak brzy potvrdila, že jde skutečně o „čistého“ karase obecného.

Krátce nato jsme kontaktovali právě Marka Šmejkala, který se svým týmem lokalitu navštívil a potvrdil, že populace karase obecného v našem krásném rybníku, ležícím v prohlubni vytvořené dávným sesuvem svahu nad Ohří, je stabilní a prosperuje. Věděli jsme tedy, že z ní můžeme čerpat, aniž bychom ji ohrozili.

Přípravy začaly na podzim roku 2022.

Už předtím jsme po vlastní ose rozběhli obnovu druhého rybníku, který se v naší lokalitě nachází. Jde o něco mladší vodní nádrž zasazenou v podobném prostředí. Jako noví vlastníci jsme ji však přebírali ve stavu, který měl od něčeho „přírodě blízkého“ velmi daleko.

Kromě rozpadající se, načerno postavené chaty, starého nefunkčního mrazáku a skládky na břehu nás trápila i samotná rybí obsádka. Šlo o hospodářsky intenzivně využívaný rybník plný kaprů a amurů, čemuž odpovídala i nízká kvalita vody.

Rybník jsme tak na podzim roku 2022 vypustili (i to byla výzva, protože neměl řádné vypouštěcí zařízení), zbavili ryb a následně nechali zimnit, letnit a znovu zimnit. Tím došlo k alespoň částečnému odbahnění a při opětovném napouštění jsme tak už pracovali s čistou vodou.

„Zachraň karase… a slunku!“

Pár měsíců nato, v již zmíněném dubnu tohoto roku, na lokalitě mohla začít klíčová část naší pracovně nazvané mise „Zachraň karase… a slunku!“.

Marek Šmejkal s kolegy Alešem a Kiranem na místě nejprve instalovali dvacet vrší – cílem bylo detailněji prozkoumat rybí společenstvo rybníku s karasy a zároveň odchyt alespoň stovky jedinců tohoto ohroženého druhu k přesunu. Podobně postupovali i na nedaleké pískovně, kde jsme díky tipům od místních věděli o výskytu stabilní populace slunky obecné.

Během dvou dní jsme tak odchytili 109 karasů, malých i velkých, a přes 50 slunek. Všechny tyto ryby pak v kyblících postupně putovaly do připraveného čistého rybníku, kde doufáme, že se jim bude dařit. Pokud se nic nepokazilo, touto dobou už by v nádrži měl být první plůdek obou druhů, což brzy plánujeme potvrdit monitoringem.

S hydrobiology pod vedením Marka Šmejkala spolupracujeme nejen na záchraně karase a slunky, ale celkovém managementu našich dvou rybníků tak, aby se v nich dařilo nejen rybám, ale i vodnímu hmyzu a obojživelníkům. V rámci dubnové dvoudenní akce jsme tak z rybníku s karasy odlovili celkem 12 kg perlínů. Takováto probírka dává prostor právě zmíněným skupinám živočichů.

Souběžně s tím na lokalitě běží i entomologický průzkum, taktéž pod záštitou Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Díky bližšímu poznání vodního hmyzu budeme schopni zajistit ještě cílenější péči.

Závěrem malá prosba všem lidem přírodě blízkým – chcete-li se i vy jakkoliv zapojit do ochrany slunky či karase, nepouštějte se do toho na vlastní pěst. Možností, jak přispět (vytipováváním zapomenutých lokalit s možným výskytem karase, poskytnutí vodní nádrže k jejich rozšíření atp.) je spoustu. Neodborným zásahem, byť s tím nejlepším úmyslem, ale naopak může dojít ke škodám. Příběhy, kdy lidé například omylem pomíchali karase obecného a stříbřitého, jsou bohužel běžné.

Tedy karasům a slunkám zdar, ale vždy pod odborným dohledem. 🌱

Na naší 16hektarové lokalitě u Jakubova běží rozsáhlý projekt obnovy přírodních biotopů, o kterém se můžete více dozvědět zde. Celá lokalita je pod patronátem společnosti FlixBus.