Obnova přírodních biotopů
v Doupovských horách
Obnova přírodních biotopů
v Doupovských horách
v Doupovských horách
Příběh této lokality začal obřím sesuvem. Stalo se to už dávno, pravděpodobně před několika desítkami tisíc let.
Řeka Ohře se tak dlouho zařezávala do terénu a prohlubovala údolí oddělující Krušné a Doupovské hory, až se na jejím pravém břehu zřítil dlouhý pás příkrých svahů.
Rozsáhlý sesuv po sobě zanechal zhruba 150 hektarů kaskádovité krajiny s haldami kamení, stráněmi a mnoha prohlubněmi. Některé z nich se samovolně proměnily v jezírka a mokřady, jiné lidé přestavěli na rybníky.
I v naší lokalitě, která z této velké oblasti zaujímá jen něco přes desetinu, jsou hned tři vodní nádrže – dva rybníky a jeden mokřad.
I v naší lokalitě, která z této velké oblasti zaujímá jen něco přes desetinu, jsou hned tři vodní nádrže – dva rybníky a jeden mokřad.
pod západním okrajem Vojenského újezdu Hradiště, který zabírá téměř polovinu plochy tohoto pohoří,
Jsme v Doupovských horách,
10 m
nad pravým břehem Ohře, v oblasti tzv. Středního Poohří, která sahá zhruba od Klášterce po Stráž (nad Ohří),
1 km
vzdušnou čarou od Karlových Varů, u malé obce Jakubov (část Vojkovic) na severozápadě Čech.
15 km
Co lokalita zahrnuje?
Nejstarší z vodních nádrží na lokalitě, Ledviny, leží přímo pod odlučnou stěnou sesuvu, tedy jen pár metrů od místa, kde se svah kdysi utrhl. Dodnes se tak nad Ledvinami tyčí poměrně prudká lesnatá stráň, ze které vyvěrají prameny.
Původně šlo o mokřad nebo jezero, které lidé v roce 1951 doplnili o hráz. Od té doby jsou Ledviny rybníkem, který ale nikdy nebyl intenzivně rybářsky využívaný – pravděpodobně kvůli příliš studené vodě, zastínění a špatné přístupnosti.
Původně šlo o mokřad nebo jezero, které lidé v roce 1951 doplnili o hráz. Od té doby jsou Ledviny rybníkem, který ale nikdy nebyl intenzivně rybářsky využívaný – pravděpodobně kvůli příliš studené vodě, zastínění a špatné přístupnosti.
Ledviny
Tato opuštěnost Ledvinám nesmírně prospěla – zachovaly se v nich populace kdysi plevelných, dnes však kriticky ohrožených druhů ryb, karase obecného a slunky obecné. Kromě toho jsou Ledviny útočištěm ledňáčků říčních a taky oblíbeným místem orlů mořských.
Hodnotný je tento rybník s tmavou a čistou vodou i z botanického hlediska. Většinu hladiny pokrývá rdest vzplývavý, pod hladinou a v mělčích částech se pak nachází stále vzácnější rdest tupolistý.
Již zmíněný prudký kamenitý svah nad Ledvinami je zároveň místem, kde se přírodovědcům Janovi a Kristýně Matějů na jaře roku 2022 podařilo fotopastí zaznamenat výskyt kriticky ohrožené kočky divoké.
Hodnotný je tento rybník s tmavou a čistou vodou i z botanického hlediska. Většinu hladiny pokrývá rdest vzplývavý, pod hladinou a v mělčích částech se pak nachází stále vzácnější rdest tupolistý.
Již zmíněný prudký kamenitý svah nad Ledvinami je zároveň místem, kde se přírodovědcům Janovi a Kristýně Matějů na jaře roku 2022 podařilo fotopastí zaznamenat výskyt kriticky ohrožené kočky divoké.
Tento mokřad se stal mokřadem teprve nedávno. V roce 2022 jsme ho přebírali ještě jako drobný, zcela vyschlý rybník. Nejprve jsme tak museli alespoň částečně opravit drobnou hrázku. Poté jsme obnovili vodní hladinu, a zachovali jsme při tom maximální hloubku 0,5 metru.
Horní mokřad
Velmi krátce nato se potvrdily naše předpoklady – tato mělká vodní nádrž, z jedné strany lemovaná starou kamennou zídkou a „zdobená“ několika popadanými stromy, se stala rájem pro všechny obojživelníky v lokalitě.
Stabilně se zde rozmnožují čolek velký, horský a obecný, dále také skokan hnědý, skokan skřehotavý, ropucha obecná i další druhy. V lokálním měřítku tak rozhodně jde o místo, které je pro obojživelníky velmi důležité.
Stabilně se zde rozmnožují čolek velký, horský a obecný, dále také skokan hnědý, skokan skřehotavý, ropucha obecná i další druhy. V lokálním měřítku tak rozhodně jde o místo, které je pro obojživelníky velmi důležité.
Dolní rybník je nejmladším vodním dílem na lokalitě. Vznikl pravděpodobně v roce 1974 na místě tehdejší mokré louky. Napájí ho prosakující voda z Ledvin i Horního mokřadu a mohl by tak mít něco z jejich kvalit.
Dolní rybník
Ještě donedávna byl však využívaný k intenzivnímu chovu kaprů, a proto se v něm diverzitě jiných druhů ryb, a ostatně ani rostlin, nijak nedařilo.
Rybník, který původně doplňovala též načerno postavená chatka (dnes již odstraněná), jsme na podzim roku 2022 vypustili a po dvě zimy a jedno léto nechali bez vody.
Tím jsme, mimo jiné, dali prostor obnově vegetace na jeho dně. Od jara roku 2024 je Dolní rybník opět napuštěný a čeká na „nové příležitosti“.
Rybník, který původně doplňovala též načerno postavená chatka (dnes již odstraněná), jsme na podzim roku 2022 vypustili a po dvě zimy a jedno léto nechali bez vody.
Tím jsme, mimo jiné, dali prostor obnově vegetace na jeho dně. Od jara roku 2024 je Dolní rybník opět napuštěný a čeká na „nové příležitosti“.
Val u
Ledvin
Ledvin
Velká
louka
louka
Zarostlé stráně
Drobnější, zhruba hektarová květnatá louka situovaná západně od Ledvin. Leží na výrazné zaoblené haldě, kterou tvoří kamení a hlína z dávného sesuvu.
Od jara do podzimu je zachovalejší polovina tohoto valu plná květů, počínaje prvosenkou vyšší a konče ocúnem jesenním. V porostu se vyskytuje kolem 80 druhů rostlin, mezi kterými je zvonečník černý, jetel prostřední nebo kříženec pcháče bezlodyžného a zelinného. Je to druhově nejbohatší louka z celé lokality.
Od jara do podzimu je zachovalejší polovina tohoto valu plná květů, počínaje prvosenkou vyšší a konče ocúnem jesenním. V porostu se vyskytuje kolem 80 druhů rostlin, mezi kterými je zvonečník černý, jetel prostřední nebo kříženec pcháče bezlodyžného a zelinného. Je to druhově nejbohatší louka z celé lokality.
Prostor mezi rybníky a loukami dále pokrývají plochy, které se dají souhrnně označit jako zarostlé či zarůstající stráně.
Každá z nich má trochu jiný charakter – tu jde o mírný svah přepůlený drobným údolím, jinde zase o poměrně strmou stráň plnou kamení.
Mírně bokem, v nejnižším „patře“ celé lokality, pak leží sušší zarůstající stráň vklíněná do lesa. V převládajících náletech dřevin a křovin se tu stále skrývají i zbytky trávníků s hodnotnějšími suchomilnými rostlinami.
Každá z nich má trochu jiný charakter – tu jde o mírný svah přepůlený drobným údolím, jinde zase o poměrně strmou stráň plnou kamení.
Mírně bokem, v nejnižším „patře“ celé lokality, pak leží sušší zarůstající stráň vklíněná do lesa. V převládajících náletech dřevin a křovin se tu stále skrývají i zbytky trávníků s hodnotnějšími suchomilnými rostlinami.
O poznání „chudší“ louka, které přezdíváme „Velká“. Je totiž v mírném svahu a stojíte-li na vrchu, dohlédnete na celou její nemalou plochu. Plochu této louky zabírala ještě v nedávné historii pole.
Po revoluci však došlo na polích Velké louky k zatravnění a posledních zhruba 30 let je intenzivně sečená.
Jde tak o druhově nijak pestrou louku, na které převažují vyseté druhy rostlin. Pomalu se ale začínají objevovat i rostliny typické pro zachovalejší louky v okolí.
Po revoluci však došlo na polích Velké louky k zatravnění a posledních zhruba 30 let je intenzivně sečená.
Jde tak o druhově nijak pestrou louku, na které převažují vyseté druhy rostlin. Pomalu se ale začínají objevovat i rostliny typické pro zachovalejší louky v okolí.
Přírodní lokalita nad Jakubovem by mohla být významným centrem biodiverzity pro široké okolí. Útočištěm pro početné a rozmanité spektrum druhů. Má zkrátka obrovský potenciál, který však v tuto chvíli nenaplňuje. Jde totiž o území, které utrpělo velmi rychlou a rozsáhlou směnou kultur.
Projekt obnovy
V 50. letech začala velká proměna – políčka přestala být obhospodařována a stala se většinou loukami, na místě původních mokrých luk vznikly rybníky, louky na stráních zase zarostly náletem dřevin a staly se mladým lesem.
Vznikly tak zcela nové biotopy. Tím se sice otevřela cesta k postupné samovolné obnově, zároveň ale došlo k zániku mnoha přírodních stanovišť s tehdy výjimečnou biodiverzitou. Největší ztráty utrpěly zejména travnaté louky a stráně, které byly plné kvetoucích bylin. Z jejich rozmanitosti se nedochovalo téměř nic.
Vznikly tak zcela nové biotopy. Tím se sice otevřela cesta k postupné samovolné obnově, zároveň ale došlo k zániku mnoha přírodních stanovišť s tehdy výjimečnou biodiverzitou. Největší ztráty utrpěly zejména travnaté louky a stráně, které byly plné kvetoucích bylin. Z jejich rozmanitosti se nedochovalo téměř nic.
Letecké snímky z roku 1938 a 2022. Zdroje: Ministerstvo obrany ČR, ČÚZK
Filip Lysák, ekolog, autor projektu revitalizace
Ještě v roce 1938 vypadalo všechno jinak. Byla to upravená, členitá zemědělská krajina, kde lidé na rovnějších místech s hlubší půdou obhospodařovali pole a v mokřejších částech a na svazích udržovali louky a pastvy. Tuto mozaiku doplňovaly polní cesty, meze a ovocné stromy, solitérní stromy a remízky se snosy kamení posbíraného z polí i luk.
„Přírodní biotopy jsou nositeli biodiverzity. Vznikají dlouho, nejméně staletí, ale často tisíciletí, a jejich zánik naopak může s přičiněním člověka být velice rychlý. Obnova takových míst je pak záležitostí desítek let, a to navíc jen za předpokladu, že se původní druhy rostlin a zvířat mají odkud vracet, tedy že je v lokalitě dostatek ještě zachovalých ploch.
Naším cílem je proto nastavit teď podmínky na lokalitě tak, aby se její původní bohatost a rozmanitost mohla co nejrychleji vrátit.“
Naším cílem je proto nastavit teď podmínky na lokalitě tak, aby se její původní bohatost a rozmanitost mohla co nejrychleji vrátit.“
Patron projektu
Patron projektu
FlixBus je jednou ze značek mezinárodní společnosti Flix, které se podařilo vytvořit největší síť dálkových autobusů v Evropě a rychle expanduje i dále ve světě. Aktuálně společnost obsluhuje ve 43 zemích více než 5 600 destinací.
Flix je průkopníkem cenově dostupné dopravy, která propojuje menší obce s většími městy i světovými metropolemi. Spolu s tím také nabízí alternativu, která je šetrná ke klimatu: při cestování autobusem vzniká v přepočtu na osobu 5x méně emisí než při jízdě autem. Cestujícím, kteří chtějí jít ještě dál, pak společnost nabízí i možnost emise ze své cesty offsetovat.
Nejvýznamnějším krokem je pak závazek postupné dekarbonizace celé flotily. Do roku 2040 chce Flix v Evropě nabízet uhlíkově neutrální cestování, což s sebou nese kompletní obměnu autobusů a také využití alternativních pohonů, které dlouhodobě testuje.
Flix je průkopníkem cenově dostupné dopravy, která propojuje menší obce s většími městy i světovými metropolemi. Spolu s tím také nabízí alternativu, která je šetrná ke klimatu: při cestování autobusem vzniká v přepočtu na osobu 5x méně emisí než při jízdě autem. Cestujícím, kteří chtějí jít ještě dál, pak společnost nabízí i možnost emise ze své cesty offsetovat.
Nejvýznamnějším krokem je pak závazek postupné dekarbonizace celé flotily. Do roku 2040 chce Flix v Evropě nabízet uhlíkově neutrální cestování, což s sebou nese kompletní obměnu autobusů a také využití alternativních pohonů, které dlouhodobě testuje.
Konkrétní kroky
Konkrétní kroky
Projekt obnovy lokality nad Jakubovem jsme připravili tak, aby byl pečlivý, odvážný a měl přesah i do širšího okolí. Mohli jsme si to dovolit i díky silnému partnerovi – společnosti FlixBus.
1 000 000 Kč.
Projekt podpořila částkou
patron projektu
“Chceme, aby se našim zákazníkům lépe žilo. Refugium a revitalizace krajiny nad Jakubovem je skvělým příkladem toho, jak můžeme pomoci v oblasti, kde naše autobusy zastavují.
Pavel Prouza, ředitel FlixBusu pro Česko, Slovensko a Maďarsko
Rádi se tímto krokem přidáváme k Refugiu, které stejně jako my chce jít cestou, kdy byznys pomáhá skutečným pozitivním změnám s jasným dopadem na životní prostředí v našem okolí. Věřím, že se projekt obnovy zdárně povede a společně budeme svědky návratu přirozených obyvatel do prostředí, jaké v místě panovalo před nešťastnými zásahy člověka.”
,
Způsoby, kterými se FlixBus zapojuje do dění v Česku, mají různé podoby, důležitou oblastí je ale podpora organizací a komunit spojených s konkrétními místy, kam tyto zelené autobusy jezdí. Nejde přitom jen o velké dopravní uzly – 50 % destinací, které Flix v Česku obsluhuje, tvoří obce s méně než 20 tisíci obyvatel.
Od roku 2024 je mezi nejnovějšími dostupnými zastávkami i Klášterec nad Ohří. Ten leží pomezí Karlovarského a Ústeckého kraje a zároveň v blízkosti Doupovských hor a naší lokality.
Od roku 2024 je mezi nejnovějšími dostupnými zastávkami i Klášterec nad Ohří. Ten leží pomezí Karlovarského a Ústeckého kraje a zároveň v blízkosti Doupovských hor a naší lokality.
Jedním ze tří hlavních cílů projektu je obnova mokřadů (tedy i rybníků) a také budování mokřadů a tůní.
V praxi to bude obnášet pomoc Ledvinám, které zarůstají velmi expanzivním orobincem šikorolistým vytlačujícím vše ostatní. Dále se zaměříme na obnovu Horního mokřadu, jehož hráz nedrží vodu. V letních měsících tak mokřad brzy a zcela vysychá, což likviduje obojživelníky. Dále je i zde v plánu eliminace orobince, spolu s částečným odbahněním.
V nivě potoku, který propojuje Ledviny a Dolní rybník, pak plánujeme zbudovat čtyři drobnější tůně, které dopomůžou mimo jiné i obnově jedné původní mokré louky.
V praxi to bude obnášet pomoc Ledvinám, které zarůstají velmi expanzivním orobincem šikorolistým vytlačujícím vše ostatní. Dále se zaměříme na obnovu Horního mokřadu, jehož hráz nedrží vodu. V letních měsících tak mokřad brzy a zcela vysychá, což likviduje obojživelníky. Dále je i zde v plánu eliminace orobince, spolu s částečným odbahněním.
V nivě potoku, který propojuje Ledviny a Dolní rybník, pak plánujeme zbudovat čtyři drobnější tůně, které dopomůžou mimo jiné i obnově jedné původní mokré louky.
Mokřady a tůně
Kroky k obnově
Kroky k obnově
Jak už zaznělo výše, louky dostaly na této lokalitě v posledních 100 letech zabrat. Dříve území zahrnovalo tradiční louky a pastviny, od suchých kamenitých pahorků přes mezofilní a střídavě vlhké louky až po trvale zamokřené mokřadní plochy. Tato rozmanitost je pryč, my bychom ji ale rádi přivítali zpět.
Obnova různých typů luk bude mít různou podobu – někde půjde o „dosévání“ zeleným senem ze zachovalejších míst a pravidelné mozaikové sečení, jinde bude potřeba nejprve zredukovat rozpínající se náletové dřeviny.
Součástí obnovy luk bude i revitalizace původní mokré louky. Využijeme k tomu tradiční a velmi jednoduchý systém zavlažování a již zmíněnou skupinku tůní.
Obnova různých typů luk bude mít různou podobu – někde půjde o „dosévání“ zeleným senem ze zachovalejších míst a pravidelné mozaikové sečení, jinde bude potřeba nejprve zredukovat rozpínající se náletové dřeviny.
Součástí obnovy luk bude i revitalizace původní mokré louky. Využijeme k tomu tradiční a velmi jednoduchý systém zavlažování a již zmíněnou skupinku tůní.
Obnova luk
Rozmanité prvky, kterými lokalita oplývala, ve většině případů nelze obnovit na původních místech, protože tyto části území už se proměnily v les.
Krajinnou mozaiku tak chceme „přesunout jinam“. Vytvoříme ji na místě, které socialistická éra postihla nejhůře, tedy na Velké louce. Ta měla ještě nedávno podobu polí a dnes je druhově chudá a jednotvárná.
Plánujeme na ní výsadbu solitérních stromů a keřů, které doplníme o kameny z místních zdrojů. Vzniknou tak remízky, které se stanou atraktivním útočištěm plazů, drobných savců, ptáků i bezobratlých živočichů.
Krajinnou mozaiku tak chceme „přesunout jinam“. Vytvoříme ji na místě, které socialistická éra postihla nejhůře, tedy na Velké louce. Ta měla ještě nedávno podobu polí a dnes je druhově chudá a jednotvárná.
Plánujeme na ní výsadbu solitérních stromů a keřů, které doplníme o kameny z místních zdrojů. Vzniknou tak remízky, které se stanou atraktivním útočištěm plazů, drobných savců, ptáků i bezobratlých živočichů.
Krajinná mozaika
Karas obecný
(Carassius carassius)
Slunka obecná
(Leucaspius delineatus)
Užovka stromová
(Zamenis longissimus)
Čolek velký
(Triturus cristatus)
(Carassius carassius)
Slunka obecná
(Leucaspius delineatus)
Užovka stromová
(Zamenis longissimus)
Čolek velký
(Triturus cristatus)
Některé ze zacílených
chráněných druhů zvířat:
chráněných druhů zvířat:
Užovka stromová
Slunka obecná
Čolek velký
Karas obecný
Lokalita je plná vodních nádrží a velká část pomoci tak směřuje právě k živočichům na vodu přímo vázaným. K vlajkovým druhům projektu patří dva kriticky ohrožené druhy ryb – karas obecný a slunka obecná.
Tyto kdysi hojné, takzvaně plevelné druhy ryb, jsou dnes na pokraji vymření. V přerybněných, intenzivně využívaných stojatých vodách se jim totiž nedaří, a mají tak v dnešní krajině jen velmi omezený počet stanovišť k přežití. Tam, kde mají vhodné podmínky, pak ještě podléhají konkurenci „schopnějších“ invazních druhů, jako je karas stříbřitý nebo střevlička východní.
Máme to štěstí, že na rybníku Ledviny se geneticky čistá populace karase obecného dodnes udržela a doufáme, že stejně je tomu i se slunkou obecnou (první nález budeme ještě potvrzovat během roku 2024).
Revitalizační projekt tak zahrnuje bližší navazující průzkum rybího společenstva na Ledvinách. Postarají se o něj hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR, se kterými následně budeme spolupracovat i na realizaci vhodné péče nejen o Ledviny, ale i Dolní rybník. Ten by se pro místní slunky a karase mohl stát dalším bezpečným útočištěm.
Tyto kdysi hojné, takzvaně plevelné druhy ryb, jsou dnes na pokraji vymření. V přerybněných, intenzivně využívaných stojatých vodách se jim totiž nedaří, a mají tak v dnešní krajině jen velmi omezený počet stanovišť k přežití. Tam, kde mají vhodné podmínky, pak ještě podléhají konkurenci „schopnějších“ invazních druhů, jako je karas stříbřitý nebo střevlička východní.
Máme to štěstí, že na rybníku Ledviny se geneticky čistá populace karase obecného dodnes udržela a doufáme, že stejně je tomu i se slunkou obecnou (první nález budeme ještě potvrzovat během roku 2024).
Revitalizační projekt tak zahrnuje bližší navazující průzkum rybího společenstva na Ledvinách. Postarají se o něj hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR, se kterými následně budeme spolupracovat i na realizaci vhodné péče nejen o Ledviny, ale i Dolní rybník. Ten by se pro místní slunky a karase mohl stát dalším bezpečným útočištěm.
Další skupinou živočichů, kterým chystané změny výrazně prospějí, jsou obojživelníci. Největší útočiště v lokalitě jim poskytuje Horní mokřad, který je celý mělký a teplý. Obnova Horního mokřadu spočívá v několik zásazích, nejvýznamnější ale bude oprava hrázky, která v tuto chvílí protéká. Mokřad kvůli tomu v letních měsících brzy vysychá, což velkou část obojživelníků likviduje. Věříme, že tímto krokem podpoříme stávající populace čolků, skokanů nebo ropuch.
Dalším konkrétním druhem, na který se zaměřujeme, je užovka stromová. Největší a zároveň nejohroženější had Česka, kterému se někdy přezdívá Aesculapův had nebo lidověji eskulap či eskulapka. V Čechách se nachází jediná populace užovky stromové, a to právě v oblasti údolí řeky Ohře mezi Doupovskými a Krušnými horami. Na území naší lokality vědci výskyt tohoto druhu zatím nepotvrdili, mezi místními však o eskulapce putuje mnoho příběhů. Víme navíc, že jsme v jejím areálu, tedy v území možného rozšíření. Ve spolupráci se spolkem Zamenis tak na lokalitě plánujeme řadu opatření, která by příchodu či návratu, chcete-li, užovky stromové měla pomoct.
Dalším konkrétním druhem, na který se zaměřujeme, je užovka stromová. Největší a zároveň nejohroženější had Česka, kterému se někdy přezdívá Aesculapův had nebo lidověji eskulap či eskulapka. V Čechách se nachází jediná populace užovky stromové, a to právě v oblasti údolí řeky Ohře mezi Doupovskými a Krušnými horami. Na území naší lokality vědci výskyt tohoto druhu zatím nepotvrdili, mezi místními však o eskulapce putuje mnoho příběhů. Víme navíc, že jsme v jejím areálu, tedy v území možného rozšíření. Ve spolupráci se spolkem Zamenis tak na lokalitě plánujeme řadu opatření, která by příchodu či návratu, chcete-li, užovky stromové měla pomoct.
Doupovské hory mají díky svému přírodnímu bohatství nejen status evropsky významné lokality (EVL), ale také ptačí oblasti. Jsou totiž domovem mnoha kriticky ohrožených druhů. Mezi těmi hnízdícími jsou, mimo jiné, ledňáček říční, čáp černý, včelojed lesní, moták pochop, výr velký, lelek lesní nebo chřástal polní. Oblastí zároveň protahuje několik impozantních druhů dravců, jako je orel křiklavý nebo orel mořský. Ty pravidelně pozorujeme i na naší lokalitě. Rybník Ledviny a jeho okolí se pak přímo hemží ledňáčky říčními. Ti jsou přirozenými predátory drobnějších ryb, jako je už zmíněný karas obecný nebo slunka obecná. Plánovaná obnova Ledvin i Dolního rybníku tak ledňáčkům i dalším zvláště chráněným druhům ptáků prospěje.
Kde to kvete, tam to žije. S obnovou květnatých luk tak doufáme i v pozvednutí druhové bohatosti bezobratlých. Podporovat je budeme nejen rozšířením kvetoucích porostů, ale také krajinnými prvky, jako jsou remízky nebo solitérní ovocné stromy (jejich průzkum a výsadbu řešíme ve spolupráci s Ekologickým centrem Meluzína), a péčí, která je k bezobratlým vstřícná – tedy mimo jiné mozaikovou sečí. Ta probíhá v etapách a dává tak hmyzu šanci na postupný přesun do bezpečí.
Kde to kvete, tam to žije. S obnovou květnatých luk tak doufáme i v pozvednutí druhové bohatosti bezobratlých. Podporovat je budeme nejen rozšířením kvetoucích porostů, ale také krajinnými prvky, jako jsou remízky nebo solitérní ovocné stromy (jejich průzkum a výsadbu řešíme ve spolupráci s Ekologickým centrem Meluzína), a péčí, která je k bezobratlým vstřícná – tedy mimo jiné mozaikovou sečí. Ta probíhá v etapách a dává tak hmyzu šanci na postupný přesun do bezpečí.
Hodně jsme promýšleli, kdy obnova ještě dává smysl a kdy už spíše ne; kdy je vhodnější zasahovat, a kdy naopak nechat sukcesní vývoj a jeho dosavadní nebo očekávané výsledky. Nakonec jsme zvolili spíše konzervativnější přístup – zasahovat jen tam, kde ještě je co zachraňovat. Tam, kde už jsou změny příliš pokročilé, budeme respektovat kvalitu, která samovolně vzniká a bude nerušeně vznikat dál. Realizace projektu může být zásadním impulsem, který dá území nový směr vývoje.“
Filip Lysák, autor projektu, hlavní ekolog Refugia
Chcete vědět víc?
Kompletní Biologické posouzení k revitalizaci lokality je k nahlédnutí zde.
Kompletní Biologické posouzení k revitalizaci lokality je k nahlédnutí zde.
„Jde o „měkký“, citlivý projekt bez velkých zásahů nebo zemních prací, respektující to, jakou má lokalita historii.
Odborní partneři projektu
Refugium používá soubory cookies ke zlepšení vašich uživatelských zkušeností. Kliknutím na „OK“ vyjadřujete svůj souhlas.
OK