Pozdě, ale přece. Přinášíme stručné shrnutí dohody, která by neměla zapadnout a pro nás v Refugiu je jedním z dalších potvrzení, že to, co děláme, je potřeba.
Těsně před vypuknutím vánočních svátků došlo v kanadském Montréalu po dvou týdnech jednání k zásadnímu kroku. Zástupci 190 států světa se na konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP15) dohodli na velmi ambiciózních globálních závazcích do roku 2030.
„Zásadní je, že se podařilo prosadit to, co české předsednictví a celá Evropská unie prosazovaly. A to jsou měřitelné a závazné cíle. Těch je několik. Do roku 2030 má být obnoveno třicet procent poškozených ekosystémů, a to jak suchozemských, tak mořských. Do roku 2030 má být také třicet procent celosvětové souše, vodních toků, pobřežních i mořských oblastí ve správě ochrany přírody. Ke stejnému datu má na celém světě klesnout využívání rizikových pesticidů o polovinu. Významná je i dohoda na snížení nadměrných ztrát živin, které poškozují životní prostředí, a to rovněž o polovinu. Díky tomu nebudou do životního prostředí unikat látky, jako je fosfor nebo dusík, které způsobují v prostředí potíže. Cílem je i snížení šíření invazních druhů nejméně o padesát procent do roku 2030.“
Takhle výsledky shrnul pro CzechCrunch (bit.ly/cc_montreal) Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí, který byl zároveň na konferenci zmocněncem pro jednání (ČR v Kanadě v rámci svého končícího předsednictví v Radě zastupovala EU).
Dohoda se do značné míry překrývá se závazky projednávaného evropského návrhu zákona o obnově přírody (Nature Restoration Law), který, mimo jiné, do roku 2030 počítá s obnovou 20 % procent suchozemských a mořských ekosystémů.
Cíle, které se zrodily v Montréalu, na rozdíl od unijního zákona (projde-li), nejsou právně závazné, nicméně už jen to, že se lídři bezmála 200 zemí světa, včetně zástupců mnoha rozvojových zemí, dokázali až na pár výjimek shodnout na společných závěrech, je velmi pozitivní zpráva.
Pro nás je navíc obrovsky důležité i to, že se opět potvrdilo, jak zásadní je biodiverzita, jak velkým problémem je její ztráta a zároveň jak úzce je stav biodiverzity propojený s klimatickou změnou. Zdravé ekosystémy a pestrá příroda jsou předpokladem pro zvládnutí klimatické změny, a naopak – klimatická změna škodí biodiverzitě.
Pokud tedy chceme, aby tu po nás něco zůstalo, těžko se můžeme soustředit, velmi zjednodušeně řečeno, pouze na počítání emisí.
Více k tématu👇
- rozhovor s Ladislavem Mikem: bit.ly/cc_montreal
- rozsáhlý report pro poctivé čtenáře: bit.ly/nature_conservancy
- odlehčenější report pro unavené čtenáře: bit.ly/birdlife_org
Zdroj úvodních fotografií: flickr.com/UN Biodiversity