Meandry
Smědé
Smědé
Meandry Smědé
Pár kilometrů od polských hranic, na severu Frýdlantského výběžku, se skrývá krajina vyplněná přirozenými meandry řeky Smědé. Její obnažené písčité břehy, stejně jako okolní nivní louky, háje a samotný vodní tok, jsou domovem mnoha ohrožených druhů rostlin i živočichů.
Smědá,
nivní louka
nivní louka
Lokalita leží v katastrálním území obce Andělka v Libereckém kraji. Je součástí relativně rozsáhlé Přírodní rezervace Meandry Smědé, zabírá ale jen malý díl krajiny tohoto chráněného krajinného celku.
Pozemek ve správě Refugia má tvar trojúhelníku, který z jedné strany svírá železnice a ze druhé břeh řeky Smědé. Ten je nárazový a voda tak do lokality pomalu vstupuje – a spolu s ní i bohatý vodní život. Z většiny ale pozemek tvoří niva s bujnou vegetací, která místy, zhruba na třetině území, přechází ve dřeviny, převážně keřové a stromové vrby. Důležitým prvkem je i Saňský potok, který se na pozemku vlévá do Smědé.
Pozemek ve správě Refugia má tvar trojúhelníku, který z jedné strany svírá železnice a ze druhé břeh řeky Smědé. Ten je nárazový a voda tak do lokality pomalu vstupuje – a spolu s ní i bohatý vodní život. Z většiny ale pozemek tvoří niva s bujnou vegetací, která místy, zhruba na třetině území, přechází ve dřeviny, převážně keřové a stromové vrby. Důležitým prvkem je i Saňský potok, který se na pozemku vlévá do Smědé.
1,6 ha
levý břeh Smědé
Saňský potok
nivní louka
levý břeh Smědé
Saňský potok
nivní louka
Charakteristika
Pestré složení lokality Refugia do značné míry koresponduje s charakterem celé přírodní rezervace. Ta se rozprostírá na ploše 137 hektarů mezi obcemi Černousy a Višňová, ve Frýdlantské pahorkatině ležící severně od Jizerských hor.
Přírodní význam
Chráněné oblasti dominuje dolní tok řeky Smědé se svými meandry, slepými rameny a tůněmi. Zahrnuje ale také Dubový rybník (lidově Dubák), největší a taky jednu z nejstarších vodních nádrží na Frýdlantsku (zmínky o něm pochází už ze 16. století), rozsáhlé nivní louky a zalesněné, převážně listnaté svahy údolí.
Status chráněného území si oblast vysloužila v roce 1998. Hlavní předměty ochrany tehdy byly (a dodnes jsou):
Status chráněného území si oblast vysloužila v roce 1998. Hlavní předměty ochrany tehdy byly (a dodnes jsou):
1
Střední, nížinná část toku řeky Smědé s přirozeným charakterem říčního koryta – s četnými vyvíjejícími se meandry, slepými rameny a tůněmi.
2
Biotopy, jejichž existence je podmíněna činností nezpevněného meandrujícího toku, zejména písčité říční náplavy, vysoké hlinité břehy, vodní, bažinné a nivní nelesní ekosystémy.
3
Rybník Dubák jako regionálně významná ornitologická lokalita, svahový dubohabrový a dubolipový háj s bohatým bylinným podrostem.
4
Mimořádně vysoká koncentrace zákonem chráněných nebo jinak vzácných druhů.
„Ve sledovaném území bylo zjištěno celkem 120 druhů obratlovců. Z tohoto počtu je 43–47 druhů zvláště ohrožených: z toho 5 kriticky ohrožených, 18–19 silně ohrožených a 21–23 ohrožených. Území je z hlediska výskytu obratlovců velmi hodnotné.“
Oblast hostí stovky druhů rostlin i zvířat. Významná je například z hlediska nalezených druhů střevlíkovitých brouků (Carabidae) – výzkumníci při monitoringu našli 128 druhů této čeledi, což je bezmála třetina všech druhů, které žijí v Čechách.
Ještě hodnotnější je ale území okolo Smědé z hlediska výskytu obratlovců.
Ještě hodnotnější je ale území okolo Smědé z hlediska výskytu obratlovců.
Biodiverzita
lokality
lokality
RNDr. Richard Višňák, Ph.D., Plán péče o PR Meandry Smědé
Ve Smědé je velmi bohaté druhové spektrum ryb – vědci udávají desítky druhů s tím, že nejvzácnější jsou populace vranky obecné, mníka jednovousého a střevle potoční. Významná je také silná populace kriticky ohrožené mihule potoční. Na lokalitě se dále daří též obojživelníkům, zastoupení jsou podle monitoringů přibližně desítkou druhů – včetně čolka velkého nebo skokana štíhlého.
Obecně lze říct, že Smědá se může pyšnit na české poměry až výjimečně zachovalou biodiverzitou. I to byl důvod pro její zařazení do soustavy evropsky významných lokalit. EVL Smědá zahrnuje spolu s územím přírodní rezervace i celý tok řeky v úseku mezi Frýdlantem a hranicí s Polskem.
Oblast je oblíbená i mezi ornitology. Už při průzkumu, který předcházel vyhlášení rezervace, v ní vědci potvrdili 66 druhů ptáků. Další pak přibyly v následujících letech.
Oblast je oblíbená i mezi ornitology. Už při průzkumu, který předcházel vyhlášení rezervace, v ní vědci potvrdili 66 druhů ptáků. Další pak přibyly v následujících letech.
„K nejvýznamnějším druhům, pravidelně v území hnízdícím, patří jeřáb popelavý, moták pochop, rákosník velký nebo ledňáček říční. Nejvzácnějšími druhy, které dosud prokazatelně v území vyhnízdily pouze jednou, jsou potápka rudokrká a morčák velký.“
RNDr. Richard Višňák, Ph.D., Plán péče o PR Meandry Smědé
Nepravidelně se pak v oblasti v hnízdním období vyskytují i některé vzácné druhy bahňáků, jako je bekasina otavní, pisík obecný nebo vodouš kropenatý, a pravidelně hnízdí druhy specificky vázané na břehové porosty Smědé a hrázi Dubového rybníku – lejsek šedý, strakapoud prostřední, krutihlav obecný a žluva hajní.
Dlouhodobě se na území vyskytuje také silně ohrožená vydra říční.
Ďáblík bahenní
(Calla palustris L.)
Leknín bělostný
(Nymphaea candida)
Lilie zlatohlavá
(Lilium martagon)
Rdest alpský
(Potamogeton alpinus)
(Calla palustris L.)
Leknín bělostný
(Nymphaea candida)
Lilie zlatohlavá
(Lilium martagon)
Rdest alpský
(Potamogeton alpinus)
Zvláště chráněné druhy rostlin
s potvrzeným výskytem:
s potvrzeným výskytem:
Lilie zlatohlavá
Leknín bělostný
Rdest alpský
Ďáblík bahenní
Absence péče
Ještě v polovině 20. století lidé drtivou většinu pozemků v nivě Smědé obhospodařovali, tato péče ale na velké části území ustala. Zaplavované nivní louky rostou velmi rychle a vyžadují časté sečení nebo pastvu. Dnes jsou proto značně degradované.
Ještě v polovině 20. století lidé drtivou většinu pozemků v nivě Smědé obhospodařovali, tato péče ale na velké části území ustala. Zaplavované nivní louky rostou velmi rychle a vyžadují časté sečení nebo pastvu. Dnes jsou proto značně degradované.
Invazní rostliny
To se vyznačuje zejména masivním výskytem invazních rostlin, které teď převládají na většině travních porostů. Jde zejména o celík kanadský, netýkavku žláznatou, třapatku dřípatou nebo křídlatku.
To se vyznačuje zejména masivním výskytem invazních rostlin, které teď převládají na většině travních porostů. Jde zejména o celík kanadský, netýkavku žláznatou, třapatku dřípatou nebo křídlatku.
Eutrofizace & odpad
Zemědělství, město Frýdlant a další sídla v povodí jsou příčinou eutrofizace vodního toku Smědé. Méně palčivým, spíše estetickým problémem jsou odpadky, které se z řeky vyplavují a usazují na březích.
Zemědělství, město Frýdlant a další sídla v povodí jsou příčinou eutrofizace vodního toku Smědé. Méně palčivým, spíše estetickým problémem jsou odpadky, které se z řeky vyplavují a usazují na březích.
Meliorační strouhy
Niva Smědé byla v minulosti odvodněna soustavou otevřených příkopů, které byly zřejmě ještě na konci minulého století udržovány.
Niva Smědé byla v minulosti odvodněna soustavou otevřených příkopů, které byly zřejmě ještě na konci minulého století udržovány.
Co lokalitu ohrožuje:
V rámci chystaného revitalizačního projektu se tedy chceme zaměřit zejména na zamezení šíření a likvidaci invazních rostlin. Jedním z nástrojů bude obnovení péče v podobě pravidelného kosení.
Další kapitolou jsou meliorační příkopy, které do naší lokality zasahují. Plánujeme je zrušit, a vodu naopak v lokalitě udržovat zbudováním drobných vodních ploch.
Pracovat budeme i se Saňským potokem, který se na pozemku vlévá do Smědé. Na první pohled má docela přírodní charakter, je to ale pouze zdání. Jeho tok je v této oblasti umělý, vznikl totiž v souvislosti s budováním železniční trati. Zdánlivě přírodní ráz je výsledkem dlouhé renaturace – přirozené snahy zdivočet.
Koryto je navíc bohužel místy příliš hluboké (až přes 2 m), což mimo jiné znamená i odvodnění okolních luk. Potok proto chceme revitalizovat.
Další kapitolou jsou meliorační příkopy, které do naší lokality zasahují. Plánujeme je zrušit, a vodu naopak v lokalitě udržovat zbudováním drobných vodních ploch.
Pracovat budeme i se Saňským potokem, který se na pozemku vlévá do Smědé. Na první pohled má docela přírodní charakter, je to ale pouze zdání. Jeho tok je v této oblasti umělý, vznikl totiž v souvislosti s budováním železniční trati. Zdánlivě přírodní ráz je výsledkem dlouhé renaturace – přirozené snahy zdivočet.
Koryto je navíc bohužel místy příliš hluboké (až přes 2 m), což mimo jiné znamená i odvodnění okolních luk. Potok proto chceme revitalizovat.
Pozemky ve správě Refugia jsou zarostlé invazními rostlinami. Mohlo by se zdát, že z hlediska ochrany přírody nebyl nejlepší nápad investovat právě do pozemku, který oplývá převážně biodiverzitou invazních rostlin.
Plánovaná
opatření
opatření
Vnímáme to ale opačně – chceme ploše nabídnout lepší budoucnost. Využít přirozeného potenciálu k obnově, který se v tomto kusu krajiny stále ještě skrývá. Leží v areálu výskytu mnoha ohrožených druhů rostlin a zvířat a my věříme, že se správnou péčí jim postupně dokážeme nabídnout podmínky, za kterých budou moci prosperovat.