Pozemky leží na západě Čech, vzdušnou čarou 5 kilometrů od města Kadaň a v těsné blízkosti obce Úhošťany. Celé území patří do masivu Doupovských hor a v těsném okolí se tyčí hned několik vrchů – Dubový vrch (691 m), Kobyla (619 m) nebo Lipová (543 m).

Velmi důležitým „sousedem“ naší lokality je vojenský újezd Hradiště, uzavřený prostor k výcviku ozbrojených sil, který je v ČR největším svého druhu. Tvoří celou západní hranici naší lokality.

Půjdete-li naopak na východní hranici lokality, po malé chvíli dorazíte k silnici, kterou dříve z obou stran lemovaly domy obce Zvoníčkov. Ta měla v dobách své největší slávy přes 100 obyvatel, vlastní kapličku i hospodu. Nikdy se však nevzpamatovala z odsunu Němců po druhé světové válce a v 60. letech zanikla. Bývalý Zvoníčkov dnes pouze na pár místech připomínají zbytky stavení.

Charakteristika

Doupovské hory jsou pohořím vzniklým sopečnou činností před desítkami milionů let. Tvoří je různé druhy čediče, který na naší lokalitě sem a tam vykukuje v podobě tmavých pahorků a teras.

Tento zvlněný, místy výrazně strmý a kamenitý kus přírody je v přímém kontrastu s pohledem do postindustriální krajiny postupně dosluhujících uhelných dolů s dominantami masivních chladicích věží tepelných elektráren v Prunéřově a Tušimicích.

Krajina kontrastů

Kombinace čedičového podloží, podnebí s dlouhodobě nízkými srážkami a toho, že se oblast kolem bývalého Zvoníčkova vyhnula intenzivnímu zemědělství, dala vzniknout unikátní mozaice biotopů. K těm nejvzácnějším patří travnaté stráně a stepi, které hostí jednu z nejvýznamnějších populací kriticky ohroženého koniklece otevřeného (Pulsatilla patens).

Zatímco tyto části lokality si zachovaly úctyhodnou druhovou pestrost, velká část území trpí nedostatkem hospodářské péče, na kterou byla zdejší krajina zvyklá. Tato absence se projevuje postupným zarůstáním křovinami a náletovými dřevinami. Ty se postupně zapojují do uceleného porostu, pod kterým cenné stepní a luční biotopy rychle mizí.

Nejvýznamnějším prvkem území jsou suché a teplomilné trávníky, tedy stepní biotopy, které jsou všude více či méně doplněné keřovými porosty. Právě na těchto trávnících s kamennými stráněmi a snosy se daří konikleci otevřenému (Pulsatilla patens).

Přírodní
význam

Bohaté je i zastoupení orchidejí, konkrétně vstavače mužského (Orchus mascula), který na naší lokalitě roste ve vyšších stovkách. Opět jde, přinejmenším lokálně, o jednu z nejvýznamnějších populací. V lučních i lesních (řídké lesy) biotopech se zde nachází jak vzácnější poddruh této rostliny, vstavač mužský pravý (kriticky ohrožený), tak i větší množství jedinců se znaky vstavače mužského znamenaného.

Dalším impozantním druhem vzácnějších rostlin, které na lokalitě rostou, je třemdava bílá (Dictamnus album). Až metr vysoká, pomalu rostoucí trvalka, je typická právě pro světlé kraje lesů a stepní stanoviště, kterých je na lokalitě bohatě.

Tato vytrvalá bylina s „chlupatými“ poupaty a nápadně fialovo-růžovými květy je u nás kriticky ohrožená. Silnější populace se nacházejí už jen ve třech oblastech ČR, přičemž právě populace v okolí Zvoníčkova je ta zdaleka největší.

Vodní biotopy se nacházejí jen na malé části území Zubřích strání a jsou bezprostředně spojeny s Úhošťanským potokem, který zde pramení a po opuštění lokality se vlévá do řeky Ohře.

Důležité pro lokality je zejména jeho vodní koryto a niva na severu území, pod vrchem Lipová. Na levém břehu Úhošťanského potoka zde vodu zachytává velká tůň, zřejmě starý rybníček. Tůň, která funguje jako lokální mekka všech obojživelníků, má naštěstí relativně stabilní hladinu, potýká se ale s pokročilým stadiem zazemnění a rozpínáním olší, které ji obrůstají ze všech stran.

A co voda?

Samotný Úhošťanský potok zase trpí tím, že byl v minulosti uměle zahlouben a narovnán. Voda se tak nedrží na povrchu a často se úplně ztrácí. Niva tohoto vodního toku je protkaná meliorací, tedy podzemním odvodňovacím systémem. Jeho trubky pravděpodobně na několika místech popraskaly a vyvěrající voda vytvořila drobné mokřady s vegetací výrazně odlišnou od svého okolí.

Obojživelníci
čolek obecný (Lissotriton vulgaris)
čolek velký (Triturus cristatus)
kuňka obecná (Bombina bombina)
skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus)
skokan štíhlý (Rana dalmatina)

Plazi
užovka hladká (Coronella austriaca)
ještěrka obecná (Lacerta agilis)
ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
slepýš křehký (Anguis fragilis)
zmije obecná (Vipera berus)

Vzácné druhy zvířat

Lokalita je domovem i rozmanitému množství ptáků typických pro lesy, háje i otevřené plochy. Hnízdí v ní nebo zaletuje za potravou celkem 9 druhů, pro které byla zřízena Ptačí oblast Doupovské hory (území chráněné v rámci evropské soustavy Natura 2000). Za zmínku stojí například čáp černý, moták pochop, výr velký nebo včelojed lesní. Kromě toho lze na Zvoníčkově pozorovat i krkavce velkého, luňáka červeného a hnědého nebo jeřába popelavého.

Co se na Zubřích stráních bude dít?

Chceme založit Rezervaci Zvoníčkov. Jejím posláním bude na celistvém území přibližně 130 hektarů zastavit negativní vývoj zarůstání a degradace teplomilných stanovišť (stepí) a nastartovat dlouhodobý způsob péče, která vytvoří a bude udržovat podmínky pro rozmanité a cenné druhy rostlin a živočichů.

Naše vize

Nebudeme na to sami. Refugium navázalo spolupráci s Českou krajinou, jež má dlouholeté zkušenosti s pastvou velkých kopytníků. Vlajkovou lodí této neziskové organizace je Přírodní rezervace Milovice, která se nachází v bývalém vojenském prostoru severovýchodně od Prahy.

V této rezervaci, pokrývající ve dvou oddělených územích více než 300 hektarů, se ekologům z České krajiny podařilo přeměnit dlouhodobě zanedbanou, druhově jednotvárnou krajinu v prosperující mozaiku plnou života, a to s pomocí praturů, divokých koní a zubrů. Právě zubři evropští a divocí koně (exmoorští koně) by měli pomoct i s péčí o Rezervaci Zvoníčkov.

V horizontu několika let od zavedení pastvy se tak krajina Zubřích strání začne postupně, kousek po kousku, měnit k lepšímu. Tam, kde už zarůstání křovinami a nálety, tedy zejména hlohem, růží, javorem babykou nebo trnkou, došlo příliš daleko, plánujeme cílené vyřezávání a odklizení materiálu.

Zubří
stráně

Ta proběhne pod taktovkou zkušených ekologů Jaromíra Maštery (spolek Mokřady) a Pavla Pokorného (spolek Říční krajina), kteří by se měli postarat o zrušení podzemní odvodňovací sítě v okolí potoka a zároveň obnovu samotného vodního toku, který je dnes uměle zahloubený a napřímený.

Jde o důležitou součást našich snah, která by měla zpřístupnit a zadržet vodu v jediné „mokré“ části lokality. To povede nejen k obnově či vytvoření mokřadních biotopů, ale také zajištění stabilního zdroje vody pro spásače.

Podrobnější informace o chystaném projektu „Zubří stráně – Rezervace Zvoníčkov“ zveřejníme brzy.

Stejně tak bude součástí vzniku Rezervace Zvoníčkov i projekt revitalizace koryta Úhošťanského potoka a jeho nivy.